Video: To se jen tak nevidí. Ukrajinci sestřelili ruský bojový vrtulník Mi-28NM. Posádka nepřežila, Rusové to sami potvrdili

Dne 14. října 2026 se na sociálních sítích 115. samostatné mechanizované brigády Ozbrojených sil Ukrajiny objevilo video, které okamžitě začalo kolovat válečnými kanály po celém světě. Záběr z kamery FPV dronu ukazuje pronásledování nízko letícího ruského vrtulníku nad otevřeným terénem. Dron se přibližuje, vyrovnává kurz a rychlost a v posledních sekundách míří přímo na trup stroje. Pak se záznam přeruší. Brigáda tvrdí, že cílem byl Mi-28NM, nejpokročilejší výrobní verze ruského útočného vrtulníku, a že ani stroj, ani jeho posádka zásah nepřežili.

Proč je to výjimečné

Sestřelit letící bojový vrtulník improvizovaným dronem není jako trefit stojící tank na poli. Vrtulník se pohybuje rychlostí přes 200 km/h, mění výšku i směr a jeho posádka má přehled o okolí. FPV dron přitom řídí operátor přes brýle s omezeným zorným polem a musí cíl nejen najít, ale taky s ním srovnat rychlost a trefit ho v přesně vyměřeném okamžiku. Časové okno pro zásah se počítá na vteřiny.

Veřejně zdokumentovaných případů, kdy se něco takového podařilo, existuje naprosté minimum. Jeden z mála předchozích pochází z 15. července 2026, kdy Síly bezpilotních systémů ZSU oznámily zásah staršího Mi-28N v Belgorodské oblasti piloty 427. brigády „Rarog“. Říjnový případ je tedy teprve druhým výrazným FPV zachycením vrtulníku Mi-28 v téže oblasti, a tentokrát šlo o modernější variantu NM.

Co víme jistě a co ne

Tady je důležité oddělit fakta od interpretací. Jisté je následující: 115. brigáda zveřejnila video a připsala zásah své jednotce ZRDn „Prybulci“. Podle brigády FPV dron „nenechal šanci ani technice, ani posádce.“ Agentura Ukrinform zprávu převzala téhož dne.

Složitější je to s „ruským potvrzením“. Na konci videa je vložen fragment z ruského telegramového kanálu, který hlásí pád vojenského vrtulníku a mrtvou posádku. Ruský informační prostor tedy skutečně zaznamenal ztrátu vrtulníku v odpovídajícím čase a prostoru. Jenže přímé oficiální hlášení ruského ministerstva obrany, které by potvrdilo sestřelení konkrétně Mi-28NM u Jasnozorenského, se v otevřených zdrojích nepodařilo dohledat. Analytický server UNITED24 Media navíc upozornil, že vložený ruský hlášení o havárii může pocházet z jiného incidentu. Formulace „Rusové to sami potvrdili“ tedy platí v tom smyslu, že ruské kanály hlásily pád a mrtvé, nikoliv že Moskva oficiálně přiznala ztrátu tohoto konkrétního stroje.

Proč je Mi-28NM tak cenný

Mi-28NM není jen další vrtulník z dlouhé řady. Je to vrchol produkční linie Mi-28, která tvoří páteř ruské armádní útočné aviace vedle strojů Ka-52. Oproti starší variantě Mi-28N dostal vylepšené senzory, modernější avioniku, rozšířenou výzbroj a nové obranné systémy. Podle studie analytického centra CNA počítal ruský pořizovací program s dodávkou 98 kusů Mi-28NM do roku 2027. Sériová výroba se rozjela v roce 2020 a i při válečném navýšení produkce nejde o platformu, kterou by Rusko nahrazovalo snadno nebo rychle.

Pikantní detail: Mi-28NM se v poslední době objevoval s novými protidronovými senzory označovanými jako NVČ, které měly právě proti hrozbě malých bezpilotníků pomoci. Že ani tato ochrana nezabránila zásahu FPV dronem, je signál, který v ruském velení těžko přehlédnou.

Podle vizuálně potvrzené databáze Oryx evidovalo ruské letectvo ke stavu z poloviny října 2026 minimálně 21 potvrzených ztrát vrtulníků Mi-28 a 68 ztrát Ka-52. Skutečné číslo je téměř jistě vyšší.

Co to znamená pro válku, a pro Česko

Dva úspěšné FPV zásahy proti Mi-28 v jedné příhraniční oblasti během tří měsíců mění kalkul. Ruské útočné vrtulníky operují v nízkém letu blízko hranice, aby poskytovaly rychlou palebnou podporu pozemním jednotkám. Právě tento profil letu (nízko, relativně pomalu, nad otevřeným terénem) je ale zároveň nejzranitelnější vůči FPV přepadu. Dá se čekat, že ruská strana bude tlačit na větší odstup od hranice, častější použití zbraní delšího dosahu a intenzivnější protidronovou ochranu. Každý takový ústupek ale snižuje efektivitu blízké letecké podpory.

Pro český kontext má incident konkrétní rozměr. Česká vláda veřejně mluví o dronové alianci s Ukrajinou a ministerstvo zahraničí v lednu 2026 označilo protidronovou obranu za klíčovou bezpečnostní prioritu. Záběr z října 2026 je nejlepší možný argument pro ty, kdo prosazují masivní investice do dronových technologií: levný improvizovaný prostředek za pár tisíc korun dokáže vyřadit bojový stroj v hodnotě stovek milionů.

Dron za zlomek ceny jedné řízené střely proti vrtulníku, jehož výroba trvá měsíce. Asymetrie, která ruské armádní aviaci bere pocit bezpečí i nad vlastním územím.