Američtí prezidenti jsou známí zejména pro svou moc a politický vliv v polovině světa. Někteří ale sami bojovali za svou vlast ve válce.
Ať prezident stanul na bojišti či nikoliv, dělal své zemi nesmírně důležitou službu. Někteří se však těšili většímu uznání právě díky tomu, že bojovali ve válce. Možná vás překvapí, že jeden někdejší prezident Dwight D. Eisenhower, který je s válkou často spojován, paradoxně nikdy boj zblízka neviděl. Ovšem jeho role poradce a logistického plánovače byla neocenitelná. Existuje však také spousta těch, kteří se bojů přímo účastnili. Mnoho hlavních představitelů bojovalo na domácí půdě, například John F. Kennedy pak sloužil ve druhé světové válce.
Theodore Roosevelt
Theodore Roosevelt byl 26. prezident Spojených států amerických a vládl jim mezi roky 1901 a 1909. Kdysi sloužil jako ministr námořnictva za prezidenta Williama McKinleyeho, avšak na svůj post rezignoval a stal se plukovníkem první americké dobrovolné kavalérie, v jejímž čele se účastnil španělsko-americké války.
Jako hlava „Rough Riders“ vedl Roosevelt v roce 1898 slavný útok na San Juan, což pomohlo USA zmocnit se Santiaga a nakonec i vyhrát válku. Roosevelt byl za svou vojenskou službu nominován na „Medal of Honor“; obdržel ji však až v roce 2001.
William McKinley
William McKinley byl 25. prezident Spojených států amerických a působil v letech 1897 až 1901. Opustil svou práci učitele školy, aby se zapojil během občanské války, kde se v roce 1861 připojil k pěchotě z Ohia. Hrdě bojoval v bitvě u Antietamu v roce 1862, kde byl povýšen na poručíka.
Do roku 1864 pak získal hodnost prvního poručíka a kapitána. Poté bojoval ještě v několika bitvách v údolí Shenandoah a v roce 1865 byl povýšen na pozici dočasného majora za záslužnou službu. Na konci války armádu opustil s pocitem, že své vlasti posloužil dostatečně.
George H. W. Bush
George Herbert Walker Bush byl americký politik a v letech 1989 – 1993 také 41. prezident Spojených států amerických (a dodnes jeden z nejslavnějších). Do armády vstoupil ve věku 18 let a během druhé světové války sloužil jako nejmladší pilot námořnictva, přičemž odletěl 58 bojových misí.
Po dokončení své mise v poškozeném letadle, kde měl bombardovat rozhlasovou stanici, získal za statečnost „Distinguished Flying Cross“. Když jeho letadlo po zásahu Japonců začalo hořet, vytrval a pokračoval v ničení svého cíle, dokud to bylo možné. Poté seskočil padákem a na pomoc mu připlula americká ponorka.
Gerald Ford
Gerald Rudolph Ford byl 38. prezidentem Spojených států amerických v období 1974 až 1977. Svou službu obětoval námořnictvu, do jehož zálohy vstoupil roku 1942 a už týden na ti se hlásil k aktivní službě. Za své zásluhy byl o ork později povýšen na poručíka a poté převelen na USS Monterey, novou a lehčí letadlovou loď.
Zde Ford působil jako navigátor a atletický důstojník. Když Monterey odplula do jižního Pacifiku, zúčastnil se několika bitev proti Japoncům a také přežil tajfun, který vyřadil loď z provozu. Za účast ve válce si vysloužil devět bojových hvězd a v roce 1945 byl povýšen na nadporučíka. Poté byl čestně propuštěn.
John Fitzgerald Kennedy
John Fitzgerald Kennedy byl 35. prezident USA, který působil ve funkci v letech 1961 až 1963. Sloužil v Pacifiku během druhé světové války poté, co se připojil k námořnictvu v roce 1941. Velel torpédovému člunu PT 109, s nímž hlídal vody poblíž Šalamounových ostrovů. V srpnu 1943 člun zasáhl japonský torpédoborec a rozdělil ho na dvě části.
Posádka včetně Kennedyho odletěla do moře a aby budoucí prezident zachránil své kamarády, plaval vodou plnou hořícího oleje. Muži opustili loď a vydali se k ostrovu vzdálenému čtyři míle, kde strávili několik dní, než byli zachráněni. Kennedy získal za svou statečnost a hrdinství několik medailí.
Harry S. Truman
Harry S. Truman byl 33. prezidentem Spojených států amerických v letech 1945–1953. Svou vojenskou kariéru zahájil jako člen Národní gardy v Missouri a ukončil ji jako plukovník v amerických armádních zálohách.
Truman bojoval během první světové války ve Francii jako člen 129. jednotky polního dělostřelectva. Následně se stal kapitánem baterie D, která vypálila své závěrečné výstřely pouhých 15 minut před podpisem příměří končící války.
Zdroj: Ranker
Námořní technika
|
PŘEČTENÍ: 10097
Letecká technika
|
PŘEČTENÍ: 13542
