Rozsáhlá vojenská operace může Írán definitivně zničit. Proti Izraeli a Americe nestačí ani vojensky, ani ekonomicky, a Donald Trump je odhodlaný to dokázat.
I když je Izrael vojensky mimořádně silný a prakticky nemá na Blízkém východě konkurenci, přišla mu na pomoc americká armáda, která ve spolupráci s ním provádí údery na strategické cíle. Co za tím stojí doopravdy, lze jenom spekulovat, ale oficiálně jde o eliminaci bezprostředních hrozeb ze strany íránského režimu, uvádí AlJazeera s odkazem na Donalda Trumpa. Redakce Armádního Zpravodaje je přesvědčena, že Írán zkrátka nemůže tuto válku vyhrát.
Írán financuje terorismus a chce atomovky
Mnozí s útoky na Írán nesouhlasí a redakce ArmádníZpravodaj.cz v mnoha diskuzích četla dotaz čtenářů ve smyslu „co Írán světu udělal, že na něj Američané a Izraelci útočí?“. Na začátek je nutné připomenout, že íránský režim představuje brutální teokratickou diktaturu, která drží moc skrze systematický teror, represe a totální potlačování základních lidských práv.
Vedle toho neustále přiživuje svou existenci fanatickou a nenávistnou ideologií zaměřenou na likvidaci Izraele, který označuje za svého hlavního nepřítele. Krutá vládní mašinérie neváhá střílet do vlastních obyvatel, využívat veřejné popravy nebo krutě prosazovat právo šaría, které je tam dokonce základním pilířem celého právního a ústavního systému, uvádí Wikipedia.
Tato agresivní vláda se promítá do masivního financování teroristických skupin po celém Blízkém východě, ať jde o Hamás, Hizballáh nebo jemenské piráty, čímž teokraté v Teheránu záměrně destabilizují celý region a udržují svět v neustálém napětí, potvrzuje Evropský parlament. Už jen podpora a organizace globálního terorismu ze strany Íránu je důvodem pro útok.
Za ten hlavní ale považují Izrael i Spojené státy americké výrobu jaderných zbraní, od níž odmítl íránský režim upustit. Teoreticky mu to nelze mít za zlé, ale samotný Írán nikdo přímo neohrožuje, a pokud by sám nebyl extrémně agresivní a nefinancoval terorismus i války (viz útok Hamásu, k němuž se později sám přidal, na Izrael), nikdo by na něj neměl důvod útočit.
Jenomže jaderné zbraně v rukách nevyzpytatelného režimu jsou mimořádně nebezpečné. Na zničení Izraele o rozloze asi 22 tisíc čtverečních kilometrů, potvrzuje Wikipedia, by přitom stačilo jenom několik silnějších hlavic. Většinu obyvatel má totiž soustředěných v několika velkých městech, a sami fanatičtí duchovní vůdci neváhají „pro svou věc“ obětovat kohokoliv.
Režim je jako zvíře zahnané do kouta
V Íránu aktuálně vrcholí krize, která začala masivními celonárodními protesty obyvatel koncem roku 2025, potvrzuje Wikipedia. Zprvu vyvolané kolapsem ekonomiky a inflací se proměnily v otevřený odpor proti režimu a staly se největšími od roku 1979. Namísto humanitního řešení se však íránská vláda rozhodla, že je potlačí násilím, a zabila při nich desetitisíce lidí.
V reakci na násilí proti demonstrantům a selhání jaderných rozhovorů zahájily Spojené státy americké a Izrael 28. února 2026 rozsáhlou vojenskou operaci (Epic Fury, česky Epická zuřivost), a to s cílem zničit íránský jaderný program, raketové kapacity a dosáhnout změny režimu. Během prvních úderů byl zabit nejvyšší vůdce Alí Chameneí, což uvrhlo zemi do chaosu.
Američané úzce spolupracují s Izraelci a využívají logistickou podporu i základny v zemích Perského zálivu, jako jsou Katar, Spojené arabské emiráty, Kuvajt nebi Saúdská Arábie. Írán je na oplátku odstřeluje balistickými raketami a drony, aby vytvořil tlak na jejich vlády, a ty následně na amerického prezidenta Donald Trumpa. Zkrátka se snaží stavět do role oběti.
Armádní Zpravodaj připomíná, že mu to nicméně vyjít nemusí, protože je velmi neústupný, a dle
Politico, které cituje interní dokument Pentagonu, počítá s vedením války po dobu 100 dní, a potencionálně až do září 2026, což poukazuje na závažnost a rozsah plánovaných akcí. Za tímto účelem také americké ministerstvo obrany posílá do oblasti více vojáků.
To značí, že nebylo na rozsáhlou akci připraveno, a nejspíše si Donald Trump a jeho stoupenci mysleli, že Írán couvne stejně jako při posledním konfliktu. Ten však namísto toho zvolil taktiku ničení na všechny strany, a to dokonce i zemí, které nemají s válkou nic společného. Za příklad slouží útok čtyřmi drony na Náchičinskou autonomní republiku, uvádí BBC.
Ta leží mezi Íránem a Arménií a drony tam zasáhly letištní terminál nebo školu, u níž zranily civilisty. Stejně tak ale íránský režim pálí rakety na řadu dalších zemí, a to nejenom na americké vojenské základny, ale i na civilní cíle. Armádní Zpravodaj je názoru, že se Írán bez obnovení diplomatických jednání sám zničí a uvrhne zemi do chaosu a partyzánství.
Je podle vás útok na Írán oprávněný? A jak může válka dopadnout?
Komentáře
|
PŘEČTENÍ: 5354
Komentáře
|
PŘEČTENÍ: 9484
