Zatímco dříve hlavně útočila, dnes musí ruská armáda na mnoha místech přecházet do defenzivy. Pozice se jí nedaří udržet a její postup se na některých místech zpomaluje.
I když má ruská armáda na mnoha místech útočný potenciál, i když za cenu obrovských ztrát, dochází stále častěji k protiofenzivě té ukrajinské. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje útok v Záporožské oblasti, kde speciální jednotka ukrajinské rozvědky připravila okupanty o klíčové pozice poblíž Stepnohirsku, kudy vede důležitá cesta. Jasně to ukazuje, že už se Ukrajinci nehodlají pouze bránit, ale jsou odhodlaní vzít si svou zemi zpět.
Kdysi udávali tempo, postupně ale Rusové zpomalili
Ačkoliv se zpočátku zdálo, že Rusové válku proti Ukrajině rychle vyhrají, více se přepočítat nemohli. Trvá už přes 4 roky a její konec je stále v nedohlednu, jelikož Vladimir Putin a jeho blízcí pohůnci trvají na nesmyslných požadavcích, jimiž zničí Ukrajinu okamžitě, nebo za několik let, až by dozbrojili a opět na ni zaútočili. Je to hlavně ruská neochota, proč stále pokračuje.
Ovšem i tak se dlouhou dobu dařilo udávat tempo bojů právě Rusům, kteří mají obrovské lidské zdroje. To se ovšem průběžně mění, jelikož ukrajinské síly na mnoha úsecích fronty úspěšně přebírají iniciativu a metodicky dobývají zpět okupovaná území. Jejich schopnost narušovat ruské plány a nutit nepřátele k defenzivě svědčí o dynamickém a odvážném velení, které se nespokojí s pouhou pasivní obranou, ale aktivně vyhledává slabá místa okupantů.
Je fascinující sledovat, jak se podstatně menší armáda dokázala postavit vojenskému kolosu, který byl ještě donedávna považován za druhý největší na světě a tvářil se jako neporazitelný. Jistě, není na místě ho podceňovat, ale to ani Ukrajinu. Ačkoliv byla v počátcích konfliktu výrazně slabší, dnes prokazuje neuvěřitelnou schopnost adaptace a inovativních řešení.
Zatímco ruská strana často sází na hrubou sílu a kvantitu, Ukrajinci vítězí díky chytrosti, flexibilitě a schopnosti rychle integrovat moderní technologie. Zásadním rozdílem je také přístup k lidským zdrojům. Ukrajinské velení se zjevně snaží neplýtvat životy svých vojáků a nasazuje je s opatrností, což je v kombinaci s vysokou morálkou silný kontrast oproti ruskému přístupu.
Velitelé ruské armády často zastávají heslo „nas mnogo“ (tedy „nás mnoho“, je nás mnoho), a tak posílá lidské vlny bez ohledu na ztráty. Ty potom doplňuje narychlo naverbovanými branci, kteří projdou jenom základním výcvikem a odchází na frontu. I jejich nezkušenost potom dává větší šanci na úspěch ukrajinské armádě, zejména tedy speciálním jednotkám.
Sice to stále neznamená, že by se jí dařilo vytlačovat Rusy plošně ze všech okupovaných území, ale významně to zpomaluje jejich postup a kazí plány. Ostatně americký Institut pro studium války (ISW) a analytici z DeepState se shodují, že Rus dobyl za rok 2025 jenom 0,7 až 0,8 % území Ukrajiny, což je asi 4 300 až 4 800 km². A to je extrémně žalostné číslo.


