Írán používá zablokování Hormuzského průlivu jako způsob, který má Spojené státy americké a Izrael donutit k tomu, aby na něj přestaly útočit. Bez této klíčové námořní tepny se totiž svět ocitá v ekonomických problémech, zvláště pak v oblasti zemního plynu a ropy, které tudy proudí 1/4, pokud jde o přepravu loděmi. Jednou z možností, jak by Američané mohli cestu odblokovat a cenu ropy snížit, by bylo obsazení několika íránských ostrovů v průlivu. Redakce Armádního Zpravodaje soudí, že to je možné, ale pravděpodobně také velmi riskantní.

Írán dopravu průlivem téměř zablokoval

Hormuzský průliv je silnou kartou Íránu, protože tudy prochází zhruba pětina vytěžené ropy na světě, a důležitý je i pro export plynu, hnojiv a dalších komodit, ale nejenom těch. Wikipedia uvádí, že v nejužším místě má 39 kilometrů, a jelikož Írán hrozí lodím útoky, naprostá většina z nich se zastavila a ve světě rostou ceny paliv. Írán leží na jedné straně průlivu, ale navíc ovládá několik ostrovů, které jsou v něm nebo u jeho vstupu. Právě ty by se teoreticky mohly stát klíčem k tomu, jak ho otevřít, pokud by se je Američané rozhodli obsadit.

iZdroj fotografie: Uživatel ninara / Creactive Commons / CC BY-SA

Armádní Zpravodaj soudí, že v případě takové akce by mohli zaútočit až na pět ostrovů, které lze rozdělit do dvou skupin. Do první patří tři – Lesser Tunb, Grerater Tunb a Abu Musa u vstupu do průlivu ze strany Perského zálivu. Druhou pak veliký ostrov Kešm ležící v sousedství nejužšího místa průlivu, případně ještě vedle něj ležící malý ostrov Hengam. Pokud by se je podařilo americkým ozbrojeným silám získat, případně ještě nějaké další menší ostrůvky, dokázaly by eliminovat velkou část schopností Íránu útočit na tankery.

Američané vyslali do oblasti mariňáky

Spojené státy americké se na takovou operaci skutečně mohou chystat. MilitaryTimes uvádí, že do oblasti vyslali expediční sbor námořní pěchoty, který může mít až 5 000 členů. Základem je výsadková útočná loď USS Tripoli, což je 257 metrů dlouhé plavidlo s přistávací palubou, z níž mohou odstartovat vrtulníky, konvertoplány či letouny s krátkým vzletem a kolmým přistáním, uvádí Wikipedia. V oblasti mají být také dvě obojživelné transportní lodě třídy San Antonio umožňující start vrtulníků, vyloďovacích plavidel nebo vznášedel.

„Víkendová salva přímo proti Moskvě“. Ukrajinci zasypali centrum ruské moci největším útokem od začátku války

Američané ale mohou hrozbou klamat. Armádní Zpravodaj soudí, že obsazení ostrovů není bez rizika. Írán má totiž několik typů protilodních střel. Jedním z nich je Qader. Wikipedia, uvádí, že má dolet 300 kilometrů a hlavici o hmotnosti 200 kilogramů, a Američané jich nezvládli zničit všechna jejich postavení. Pokud by se tedy výsadkové lodě přiblížily k ostrovům, byly by v dosahu, a i jediný zásah by mohl způsobit nemalé škody na nich nebo doprovodných plavidlech. Je otázkou, zda to Američané budou chtít riskovat.

Ostrovy jsou opevněné a připravené

Bez problémů by nebyl ani útok na samotné ostrovy, mnohé z nich jsou totiž opevněné a s něčím podobným počítají. Z výsadkových lodí by startovaly například konvertoplány Boeing V-22 Osprey či vrtulníky Sikorsky CH-53K King Stallion, které jsou hlavně v okamžiku přistávání v cílovém prostoru zranitelné, například kulometnou palbou nebo zbraněmi, jakou je RPG-7. Wikipedia uvádí, že na palubě Osprey může být až 36 vojáků a členů osádky, takže by sestřelení jediného znamenalo nejspíše větší ztráty, než dosud Američané utrpěli.

iZdroj fotografie: Uživatel Airwolfhound / Creative Commons / CC BY-SA

USA mají sílu ostrovy obsadit, i kdyby se Íránci tvrdě bránili, ale i poté by byla jejich dalším problémem bezpečnost vojáků na těchto ostrovech. Mohli by se stát cílem dělostřeleckého a raketového odstřelování z pevniny, k níž jsou ostrovy blízko. Problém by nebyl ostrovy vojensky udržet, Írán by sílu na jejich obsazení neměl, ale mohl by odstřelováním způsobit tak vysoké ztráty na americkém personálu, že by to pro Bílý dům nakonec bylo politicky neúnosné. Válku by tak prohrál, jako již v minulosti podobným způsobem jiné konflikty.