Ukrajina si právě udělala silného nepřítele. Írán jí hrozí útokem. „Stala se pro nás cílem,“ zuří teheránský režim. Zelenský necouvne

I když je Ukrajina pod velkým tlakem z Ruska, rozhodla se vojensky pomoci zemím Perského zálivu a Američanům. Írán to nechce nechat jenom tak a vyhrožuje jí útokem.

Íránská raketa Fattah i Zdroj fotografie: Amin Ahouei / Creative Commons / CC
                   

Reakce íránského režimu už nejspíše nikoho nepřekvapí. Poté, co Ukrajina vyslyšela žádost nejen amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale i zemí Perského zálivu, a vyslala na pomoc specialisty pro boj s dalekonosnými drony Shahed, ji Ebrahim Azizi, předseda íránského parlamentního výboru pro národní bezpečnost a zahraniční politiku, označil na legitimní cíl, uvádí EuroNews. To je dle redakce Armádního Zpravodaje komplikace, ale Ukrajina spíše necouvne.

Ukrajina má nepřátel dost, ale necouvne

Výroky íránského zákonodárce o Ukrajině jakožto o „legitimním cíli“ reflektují rostoucí napětí mezi Teheránem a Kyjevem. Írán tímto způsobem reaguje na obvinění z dodávání dronů, zejména Shahed-136, Rusku, a rovněž na zprávy o ukrajinsko-izraelské spolupráci v oblasti dronových technologií, jejímž cílem je pomoci ustát zemím Blízkého východu íránské útoky.

Tomio Okamura

„Peníze dáme Čechům. Proč by na nás měli útočit Rusové?“ nechápe Okamura. Výdaje na obranu vláda nezvýší

Teherán se snaží vytvořit odstrašující narativ, který má Ukrajinu a její spojence donutit k omezení vojenské součinnosti s partnery na Blízkém východě. Nakolik bude ochotný situaci vyhrotit, je zatím neznámé. Stojí za připomínku, že by mohl například zvýšit dodávky dronů Rusků, případně mu nabídnout dokonce balistické rakety, kterých má nejspíše dostatek.

Z těch nejnebezpečnějších lze jmenovat Sejjil s hlavicí těžkou 700 kg, Chorramšahr, která jich může nést několik, případně jednu obří o hmotnosti až 1,8 tuny, a Qadr-110, která má hlavici těžkou 650 až 1000 kg, potvrzuje Wikipedia s tím, že všechny doletí alespoň 2 000 km. Rusko by je tak mohlo odpalovat z dostatečné vzdálenosti i do ukrajinského vnitrozemí.

Teoreticky by to mohl udělat sám Írán, protože to má na Ukrajinu asi 1 050 km vzdušnou čarou, a ukazuje, že mu nedělá problém vypouštět drony ani rakety na okolní země. I když to pro ukrajinskou administrativu znamená nutnost bojovat na dvou diplomatických a zpravodajských frontách zároveň, Armádní Zpravodaj je názoru, že s pomocí necouvne.

Bojovníci Hizballáhu s raketomety

Video: Íránu přišel na pomoc očekávaný spojenec. Zasypal Izrael celou stovkou raket najednou

Nejenom, že dokáže útokům v malém množství čelit, protože má proti balistickým raketám třeba americký MIM-104 Patriot nebo francouzský SAMP/T, zatímco s drony bojuje specializovanými záchytnými interceptory, ale i ručními zbraněmi, ale zároveň se nebude chtít připravit o možnost pomoci Americe, která patří ve válce s Ruskem k jejím největším podporovatelům.

Jak si myslíte, že Írán proti Ukrajině zakročí?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jindřich Svěcený

Armádní novinář specializující se na pozemní a námořní techniku. Více než tři desetiletí působil v USA, kde psal pro Defense News, Army Times či Military.com. Díky osobní účasti na cvičeních, testech techniky i rozhovorech s vojáky přináší čtenářům autentický pohled na armádu z obou stran oceánu.

Zobrazit další články