I když jsou americké ozbrojené síly nesrovnatelně silnější než ty íránské, zdaleka to neznamená, že by proti nim netrpěly. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje poškození pěti tankovacích letadel KC-135 Stratotanker, na něž zřejmě ze 14. na 15. března 2026 dopadly íránské balistické rakety, uvádí WSJ s odvoláním na své zdroje mezi americkými představiteli. Jedná se o obrovskou škodu a nebude snadné ji nahradit, natož v krátkém čase.

Nejsou-li tankery, je bombardování problém

Boeing KC-135 Stratotanker je klíčový čtyřmotorový letoun pro doplňování paliva za letu, který tvoří logistickou páteř amerického letectva již od 50. let, uvádí Wikipedia. Jeho primárním úkolem je prodlužovat operační dosah bojových letadel, přičemž pojme až 90 700 kg paliva, případně uveze 37 tun nákladu, a měří 41,53 metrů na délku, 12,7 metrů na výšku, a rozpětí křídel je 39,88 metrů. Nezbytný je pro dálkové mise, hlavně bombardování.

Video: měla to být rychlá akce, ale Putin dostal „facku“. Ruský voják natočil, jak Ukrajinci nad Hostomelem sundali vrtulník Ka-52

Írán sice nemá možnost zničit tankovací letouny ve vzduchu, ale na zemi ano, což se také stalo na
saúdskoarabské základně Prince Sultan. Úder je experty vnímán jako přímá odveta za předchozí operaci „Epic Fury“, která paralyzovala íránskou vojenskou a jadernou infrastrukturu, a svědčí o ochotě teheránského režimu napáchat v dávno prohrané válce značné škody.

Z vojenského hlediska jde o kritický zásah do logistických schopností USA v regionu, neboť ztráta pěti tankerů omezuje operační dosah stíhaček F-35 a F-15, stejně jako bombardérů. Útok navíc potvrdil vysokou přesnost íránských raket středního doletu, které dokázaly překonat vrstvenou protiraketovou obranu. Vyvolalo to mj. otřesy na trzích a Saúdská Arábie dočasně omezila těžbu ropy, zatímco Washington nyní čelí tlaku na odvetu, a Trump ji chtít bude.

Stahují se mračna, Amerika přitvrdila. Přes 2 000 mariňáků míří k Íránu až z Pacifiku

Mohlo by to vést k válce v mnohem větším měřítku, zatímco geopoliticky situace nahrává Rusku prostřednictvím vysokých cen energií, především ropy. Na tu totiž Donald Trump zrušil na 30 dní sankce, takže ji zase může prodávat – ovšem podle Reuters pouze tu, která byla naložena na tankery před 12. březnem 2026 a je již na moři, což mohou být desítky tankerů.

Ve výzbroji Íránu se nachází i poměrně sofistikované balistické rakety. Z těch nejnebezpečnějších lze jmenovat Sejjil s hlavicí těžkou 700 kg, Chorramšahr, která jich může nést několik, případně jednu obří o hmotnosti až 1,8 tuny, a Qadr-110, která má hlavici těžkou 650 až 1000 kg, potvrzuje Wikipedia s tím, že všechny doletí alespoň 2 000 km a mají přesnost i menší než 30 metrů.