Ukrajinci odhalili ruské tajemství a přiznali novou výzvu. Zabijáka s 800kg hlavicí, kterého nelze rušit

Rusům se podařilo vyvinout mnohem ničivějšího nástupce za střel Ch-55 a Ch-101. Izdelije-30 bude pro ukrajinskou PVO výzva, s níž si nemusí vždy poradit.

Střela s plochou dráhou letu Izdelije-30 i Zdroj fotografie: Lukáš Altman (ArmadniZpravodaj.cz), generováno umělou inteligencí přes DALL-E
                   

Ačkoliv se Rusko rádo drží starých zbraní po SSSR, z nichž některé částečně vylepšuje, uvědomuje si, že má v některých oblastech limity, a snaží se je proto odbourat. V případě řízených střel s plochou dráhou letu a dalekým dosahem je jednou z odpovědí Izdelije-30 určená pro strategické bombardéry. Její dosah je až 1 500 km a má být mimořádně těžké ji zmást. Zasahovat by tak mohla velmi přesně, což je pro ukrajinskou PVO výzva hlavně ve vnitrozemí.

Trefí i v rušeném prostředí a je velmi ničivá

Izdelije-30 (označovaná také jako 305-E) představuje novou generaci ruských řízených střel s plochou dráhou letu, která byla identifikována ukrajinskou rozvědkou GUR. S doletem 1 500 km je navržena pro údery na strategickou infrastrukturu hluboko v ukrajinském vnitrozemí, a pro protivzdušnou obranu je extrémně nebezpečná kvůli moderní naváděcí soustavě.

Vojáci íránské armády

27 milionů mužů ve zbrani. Pozemní invaze do Íránu je skoro nemožná. Když půjde do tuhého, poskládá nejpočetnější armádu světa

Ta kombinuje inerciální navigaci s korekcí přes satelity. Zatímco druhý způsob je možné zmást relativně jednoduše, ten první nelze zvenčí nijak zmást ani zarušit, protože funguje na principu gyroskopů a akcelerometrů uvnitř střely. Jeho problémem je však tzv. drift – s přibývajícím časem a kilometry se v měření hromadí drobné chyby, které mohou bez satelitní korekce znamenat odchylku v přesnosti v řádech desítek až stovek metrů, potvrzuje Wikipedia.

Současně má mít ovšem ještě pokročilé digitální mapování terénu, což Izdelije-30 umožňuje zasahovat cíle s odchylkou jenom několika metrů i v silně rušeném prostředí. Na tomto principu mimochodem fungují třeba ukrajinské drony An-196, potvrzuje Wikipedia, díky čemuž zasahují s velkou přesností. Rozhodně se tedy jedná o velkou výzvu pro ukrajinskou PVO.

Ukrajinský Mirage 2000 se střelami Magic-2

Mirage 2000 v plném bojovém nasazení. Záběry těsně nad zemí ukazují, jak Ukrajinci bombardují Rusy s chirurgickou přesností

Hlavní rozdíl oproti střelám Ch-101 a Ch-55 potom spočívá v ničivé síle. Izdelije-30 nese masivní hlavici o hmotnosti kolem 800 kg, což je takřka dvojnásobek oproti 400 až 450 kg u Ch-101, kdežto Ch-55 je zastaralá sovětská střela s nižší přesností, z níž Ch-101 vychází. Analýza rozvědky potom tvrdí, že je do výroby zapojeno nejméně 20 ruských podniků, což svědčí o vysoké prioritě nahrazení méně schopných střel, ale zdaleka nejde o domácí produkt.

Navzdory sankcím totiž Rusko v Izdeluje-30 stále využívá západní mikroelektroniku, zejména navigační čipy a procesory, které získává přes prostředníky. Díky této technologická hybriditě je možné efektivněji překonávat ukrajinské systémy radioelektronického boje. Umí též změnit dráhu letu a zaútočit z nečekaných směrů, což mj. vyčerpává kapacity radarového sledování.

F-15E

Fatální selhání vedlo k palbě do vlastních. Kuvajtská PVO sestřelila tři americké F-15E, neměly šanci střely vymanévrovat

War-Sanctions přitom zveřejnil jednotlivé části, z nichž je Izdelije-30 složena, a vytvořil 3D model, který její podobu nastiňuje. Stejně jako Ch-55 a Ch-101, i tato střela je určena pro strategické bombardéry, v případě Ruska tedy pro Tupolev Tu-160 a Tupolev Tu-95MS. Odpalovat je mohou ze vzdálenosti až 1 500 km od cíle, tedy mimo dosah jakékoliv protivzdušné obrany.

Jak hodnotíte Izdelije-30?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jindřich Svěcený

Armádní novinář specializující se na pozemní a námořní techniku. Více než tři desetiletí působil v USA, kde psal pro Defense News, Army Times či Military.com. Díky osobní účasti na cvičeních, testech techniky i rozhovorech s vojáky přináší čtenářům autentický pohled na armádu z obou stran oceánu.

Zobrazit další články