Ruští vojáci chtěli provést rychlý pěchotní výsadek, ale Ukrajinci jim ho překazili kobercovým bombardováním, které má na dnešním bojišti jiný význam než dříve.
Zatímco dříve bylo bombardování vojáků na frontě úplně běžné a letectvo tak zásadně pomáhalo v postupu pozemním jednotkám, v moderním konfliktu to je téměř nemožné. Válka na Ukrajině je toho dle redakce Armádního Zpravodaje jasným příkladem. Záběry (níže) nicméně potvrzují, že se armády snaží hledat způsoby, jak ho zajistit, protože může rozhodnout situaci. Odpovědí jsou bombardovací drony, které umí působit i v místě bojů.
Pěchota je proti bombardování zcela bezmocná
Zejména vyspělejší země spoléhaly v případě ozbrojeného konfliktu na letectvo, a v podstatě je dodnes válečná doktrína NATO založená na ovládnutí nebe. Jenomže válka na Ukrajině ukázala, že pokud mají obě strany silnou a hustou protivzdušnou obranu, není to možné. Jak ukrajinské, ale ruské letectvo v podstatě nemůže využívat svého plného potenciálu.
Jak se totiž ukazuje, moderní bojiště pod neustálým dohledem dronů radikálně mění dynamiku mechanizovaných útoků a pěchotních výsadků, které se dříve spoléhaly na rychlost a moment překvapení. Jakmile se kolona vozidel přiblíží k linii, je okamžitě detekována průzkumnými nebo jinými drony, což jí bere šanci na skrytý manévr. Hlavně v momentě zastavení a výsadku se pěchota stává extrémně zranitelnou, navíc v otevřeném terénu, kde nemá žádný kryt.
Velkou hrozbu představuje schopnost dronů provádět koordinované kobercové bombardování na malém prostoru, což se potvrdilo na záběrech. Zatímco se vojáci snaží vystoupit z vozidel a v řadě za sebou razit vstříc nepřátelským pozicím, mohou je zasypat tříštivými granáty. Ani by tedy došlo k přímému zásahu vojáka, může být celá jednotka vyřazena střepinami.
Pěchota nemá v této fázi žádné prostředky, jak se shazované munici bránit. Navíc přichází z úhlů, které běžná balistická ochrana těla nedokáže efektivně pokrýt – granáty nebo pumy jim prakticky bouchají pod nohami a zasahují je zespodu, jenomže balistická ochrana, tedy helma a neprůstřelná vesta, je v tomto směru nechrání a střepiny je tak snadno zraní.
Kombinace sebevražedných a bombardovacích dronů vytváří smrtící past, proti níž nemá šanci ani pěchota, ani obrněná technika. Absence protivzdušné ochrany, kupříkladu i pistole proti dronům střílející síť, kterou ruští inženýři sestrojili, pak šance snižuje de facto na nulu. Celý pokus o útok se tak rázem mění v jednostranný masakr dříve, než pěchota vystřelí jedinou ránu směrem k nepříteli v zákopech, event. v jiných opevněných pozicích.

