Pokud se někdo pustí do oprávněné kritiky Izraele, nemusí to být nutně antisemitismus. Na druhou stranu platí, že ve světě silné protižidovské nálady existují.
Izrael musí často čelit kritice kvůli svému působení v mnoha konfliktech na Blízkém východě. Jeho ozbrojené síly se od vzniku země opakovaně potýkají s útoky a reagují na ně často i tvrdým, a pro mnohé až nepřijatelným způsobem. Izraelci, hlavně politici, zdůvodňují kritiku existujícím antisemitismem. Redakce Armádního Zpravodaje ho nepopírá, ale zároveň se nedomnívá, že je veškerá kritika Izraele antisemitistická. Jenomže problémy, s nimiž se země potýká, jsou značně specifické a nejenom pro Čechy do značné míry nepochopitelné.
Izrael v Gaze reagoval na teroristy z Hamásu
Největší kritika se na Izrael snesla v posledních letech kvůli jeho vojenských operacích v pásmu Gazy, kde je zahájil poté, co teroristické hnutí Hamás (sunnitská islamistická organizace) 07. října 2023 zaútočilo na území židovského státu. Je nutné připomenout, že Palestinci zmasakrovali 1 195 lidí, převážné civilisty včetně žen a dětí, a odvedli s sebou 251 rukojmí, uvádí Wikipedia. Izraelská vláda se poté rozhodla, že musí hnutí Hamás v Gaze zničit, aby se nic podobného neopakovalo. Operace byla velmi kontroverzní a dodnes zcela neskončila.
Izrael začal za svůj postup čelit tvrdé kritice. ApNews uvádí, že kritici nejčastěji poukazovali na nerozlišování mezi bojovníky Hamásu a civilisty, humanitární katastrofou nebo využívání hladu jako zbraně. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu naopak tvrdí, že tato kritika vychází z antisemitismu. Izraelci argumentují například útoky proti židům po světě nebo proti židovským studentům na univerzitách západního světa, kde jiní studenti protestovali proti válce v Gaze. Ti přitom tvrdí, že se Izrael antisemitismem ohání, aby byl nedotknutelný.
Pravdu mohou mít obě strany
Armádní Zpravodaj se domnívá, že je pravda někde v polovině. Je totiž nepopiratelné, že k útokům na židy ve světě opravdu dochází, a antisemitismus je v některých kruzích nebo státech opravdu silný. Na druhou stranu lze některé metody izraelských ozbrojených sil označit minimálně za kontroverzní a není sporu o tom, že třeba hladem lidé v Gaze opravdu trpěli. Takže pokud někdo kritizoval právě to, nejspíše to v žádném případě nelze považovat za antisemitismus – pakliže se kritik jinak antisemitisticky neprojevuje.
Existuje dokonce takzvaný 3D test antisemitismu, který by měl odpovědět na to, jestli je kritika Izraele oprávněná nebo antisemitistická. Wikipedia uvádí, že má 3 body. Prvním je delegitimizace židovského státu jako takového, tedy popření práva židů na sebeurčení. Druhým je démonizace Izraele, příkladem může být označováni Izraele za malého Satana ze strany íránského režimu. Posledním je pak dvojí metr, kdy je Izrael ze strany někoho kritizován za věci, za které jiné státy nebo skupiny tím samým kritikem kritizovány nejsou.
Izrael opakovaně čelí snahám o zničení
Jedním z důvodů kritiky Izraele přicházející ze západního světa může být podle názoru Armádního Zpravodaje i nepochopení jeho situace. Již od svého založení museli Izraelci čelit opakovaným útokům svých sousedů, často fanatickým a sebevražedným. Golda Mayerová, bývalá izraelská premiérka, to komentovala slovy: „Můžeme Arabům odpustit, že zabíjejí naše děti. Nemůžeme jim odpustit, že nás nutí zabíjet jejich děti. S Araby budeme mít mír, pouze když budou své děti milovat víc než nenávidí nás,“ uvádí JewishVirtualLibrary.
Izraelci prostě poznali, že pokud nebudou vůči svým oponentům, často teroristům a fanatikům, tvrdí, nemusí jejich stát přežít. To může být důvodem nejen tvrdého postupu vůči Palestincům, ale i Íránu. Ten se totiž snažil o vývoj jaderné pumy a má vyspělý program balistických raket, které by je mohly dopravit na území Izraele. V Jeruzalémě tak nejspíše dospěli k názoru, že si prostě nemohou dovolit situaci, kdy by íránský režim jadernou zbraň sestrojil. Teherán totiž opakovaně deklaroval, že jeho hlavním cílem je zničení židovského státu.
Izrael má rozlohu něco málo přes 22 000 kilometrů čtverečních, uvádí Wikipedia, a velká část populace je soustředěna do několika měst. Íránu by tedy stačilo jenom několik hlavic, jimiž by ho dokázal vymazat z mapy, a to Izraelci nemohli v žádném případě riskovat. I když i oni disponují jaderným arzenálem, jedinou jejich možností zůstala podle názoru Armádního Zpravodaje konvenční válka, jakkoliv může být kritizovatelná a v rozporu s mezinárodním právem. V podstatě se dá říct, že Izraelcům jde v tomto i dalších případech o holé přežití.
Přehlédnout potom nelze ani napadení Izraele ze strany Íránu, když čelil útokům teroristů z Hamásu, k nimž se posléze přidali i teroristé z libanonského Hizballáhu. Někteří duchovní vůdci, včetně toho íránského, tehdy vyzývali, aby se islamistický svět spojil proti Izraeli a zničil ho. Írán navíc dlouhodobě obě zmíněné organizace, stejně jako jemenské piráty a další, podporuje materiálně i finančně. V podstatě tak vytvořil Izraeli nepřátele všude kolem.
Israel released footage of the bombing of an underground bunker of Ali Khamenei in Tehran.
— Chronicles (@chronicleslive) March 6, 2026
Around 50 fighter jets reportedly took part in the strike, dropping nearly 100 bombs.#iran pic.twitter.com/4vLJhIzjCg
Izraelský útok na sídlo ajatolláha Alí Chameneího

