Su-57 měl na Ukrajině přepsat pravidla hry, ale ve skutečnosti se od ní drží co nejdále. Za 4 roky nedokázal vůbec nic, co by stálo za řeč, jenom otestoval bombardovací zbraně.
Vzhledem k avizovaným schopnostem měl Suchoj Su-57 přinést Rusku nad Ukrajinu totální vzdušnou dominanci, která by zajistila postup i pozemních jednotek. To se však nejenom nestalo, ale zároveň je o něm slyšet stále méně. Jediné, na co se zmohl, bylo bombardování z velké dálky, čímž Vladimir Putin dle redakce Armádního Zpravodaje jenom potvrdil, jak moc nevyspělý Su-57 je, a že zdaleka nedokáže splnit to, za jakým účelem byl vyvinut.
Za 4 roky se Su-57 zmohl jenom na bombardování
Suchoj Su-57 „Felon“ vstoupil do války na Ukrajině s aureolou nedostižného stroje páté generace, který měl změnit pravidla hry, potvrzuje Wikipedia. Realita uplynulých čtyř let je však pro ruskou pýchu hořkým vystřízlivěním. Místo agresivního pronikání na nepřátelské území a dravého ničení PVO se tento technologický klenot proměnil v opatrného „odstřelovače“ z dálky, a v podstatě tak vůbec neplní, k čemu byl určen, což je značně potupné.
Operační nasazení, které ruské ministerstvo obrany oficiálně přiznalo, bylo omezeno na mise probíhající téměř výhradně z bezpečného území ruského vzdušného prostoru. Su-57 tam působí jako pouhý nosič střel s plochou dráhou letu jako Ch-59MK2 nebo modernější Ch-69, a řízených leteckých pum. Značnou část své „bojové slávy“ si tak vydobyl vypouštěním munice na desítky až stovky kilometrů vzdálené stacionární cíle, jako jsou sklady a elektrárny.
Tento způsob nasazení je pro letoun, který měl být ruskou odpovědí na americké F-22 a F-35, de facto profesní potupou. Su-57 byl projektován jako stealth letoun s vysokou manévrovatelností a určený k misím typu SEAD/DEAD – tedy k aktivnímu vyhledávání a likvidaci radarů a komplexů PVO přímo nad bojištěm. Ovšem místo toho, aby svůj avizovaný nízký radarový odraz (stealth) využil k průniku přes ukrajinské systémy PVO, drží se od nich v uctivé vzdálenosti.
Důvod této extrémní opatrnosti je prostý – strach z reputační katastrofy a ztráty citlivých technologií. Pokud by byl byť jen jeden Su-57 sestřelen nad ukrajinským územím, jeho trosky by se staly kořistí západních zpravodajských služeb. Pro Kreml by šlo o nepředstavitelný debakl, který by okamžitě znehodnotil exportní potenciál letounu a odhalil skutečnou (ne)účinnost jeho stealth prvků, o nichž odborníci i mnozí letci dlouhodobě pochybují.
Za celou dobu konfliktu tak Su-57 nepředvedl žádný ze svých unikátních manévrů, ani nepředvedl přímý vzdušný souboj. Nejdramatičtějším momentem jeho nasazení se stal paradoxně incident z června 2024, kdy byl jeden z nich poškozen na zemi při útoku ukrajinského dronu na letiště Achtubinsk, připomíná KyivIndependent. To jen podtrhlo fakt, že je nejmodernější ruská stíhačka v bezpečí pouze tehdy, když se drží co nejdále od fronty.
Po čtyřech letech války Ruska proti Ukrajině musí redakce ArmádníZpravodaj.cz konstatovat, že i když Su-57 na Ukrajině „bojuje“, jeho přínos je s ohledem na astronomické náklady, schopnosti a ambice zanedbatelný. Měl dominovat nebi, ale stal se symbolem ruské technologické nejistoty. V roli nosiče raket ho efektivně zastoupí starší a levnější stroje Su-34, Su-35 nebo Su-24, což dělá z Su-57 předražený přízrak, který se bojí ukázat svou tvář na skutečném bojišti.


