I když je to velmi riskantní, musí se ukrajinští piloti občas vydat s vrtulníky i do blízkosti bojové linie, kde jim hrozí sestřelení. Ani zaměření střely přímo na ně ovšem neznamená, že se tak stane, o čemž se redakce Armádního Zpravodaje přesvědčila na záběrech (níže), kde vystřelil ruský voják pomocí MANPADS 9K333 Verba na neurčitý nízko letící ukrajinský vrtulník. Ten ovšem využil protiopatření a sestřelení unikl, a podle všeho na něj nebyl útok opakován.

Stačilo málo a vrtulník mohl jít šel k zemi

V blízkosti fronty nasazuje ukrajinské letectvo zejména bitevní vrtulníky Mi-24 Hind pro přímou podporu pozemních vojsk a transportní Mi-8/17, které slouží k rychlým výsadkům a dopravě zásob, stejně jako k evakuaci raněných. Pohybují se přitom v extrémně nízkých výškách, často jen několik metrů nad zemí, aby využily terénní nerovnosti a stromy jako přirozený štít.

Video: Ukrajinci překvapili ruský tank T-72 modernizovanou Stugnou. Stačil jediný zásah a byl minulostí

Chrání se tak zaměření ruskými radary, popisuje Wikipedia s tím, že je tento typ letové dráhy nazýván Nap-of-the-earth (NOE). Nízký let je klíčovou obranou, kdy radarový signál v odrazech od země zaniká, a hlavním nebezpečím se stává vizuální identifikace vojákem, který je vyzbrojen kupříkladu systémem 9K333 Verba s efektivním dostřelem až 6 000 m, uvádí Wikipedia.

Jeho střela využívá vysoce citlivé třípásmové optické čidlo, které dokáže odlišit teplo motoru od klamných cílů, což z něj dělá jednu z nejnebezpečnějších přenosných zbraní současnosti, která vstoupila do služby teprve v roce 2014. Mohlo by se tedy zdát, že jakmile ji ruský voják vystřelil, bylo s ukrajinským vrtulníkem amen, ale opak je pravdou.

Slovensko zahajuje výrobu samohybných houfnic EVA. Revoluce, na jakou jsme dlouho čekali. Už mají zákazníka

I když je vidět z velké vzdálenosti, jsou patrné vypuštěné světlice, které mají za cíl zmást navádění střely. Teoreticky by se to povést nemělo, ale v tomto případě se tak stalo. Současně může pilot spoléhat na agresivní manévrování a infračervenou rušičku, kupříkladu systém Adros, který kolem vrtulníku vytváří proměnlivé tepelné pole a je efektivnější než klasické světlice.

Není jasné, zda zafungoval v tomto momentě právě Adros, ale Helicopter-Industry uvádí, že je součástí modernizačních balíčků pro ukrajinské vrtulníky Mi-24 a Mi-8/17 od roku 2005. Na druhou stranu platí, že bylo ukrajinské letectvo, stejně jako celé ozbrojené síly, ještě před ruskou invazí velmi chudé, takže si nemohlo dovolit rozsáhlé investice do veškeré techniky.