Rusko se řítí do záhuby a začíná to docházet i proruským obdivovatelům. Ztrácí operační iniciativu a nemá takový ekonomický potenciál jako Evropa.
Z původně rychlé speciální vojenské operace se stala válka, kterou vede Rusko proti Ukrajině již pátým rokem, a jejíž konec je v nedohlednu. A to tím spíše, že obránci přebírají na mnoha místech iniciativu a berou si zpět okupovaná území, čemuž agresoři neumí zabránit. Redakce Armádního Zpravodaje je i přes zjevné ukrajinské úspěchy překvapena, že je přiznává stále více proruských blogerů, odborníků a osobností, a říkají to veřejně.
Válku dokáže Rusko zaplatit získáním Donbasu
Ukrajinská operační a strategická schopnost působit Rusku rostoucí náklady vyvolává stále větší obavy v ruském ultranacionalistickém informačním prostoru. Podle CriticalThreats měl významný ruský ultranacionalistický vojenský a politický komentátor tvrdit, že je západní ekonomický potenciál řádově větší než ruský, což se projevuje také vojensky, jelikož západem podporované ukrajinské dronové útoky stále častěji zahrnují stovky dronů.
Tím jsou myšleny dalekonosné, jimiž Ukrajinci ničí cíle na stovky až tisíce kilometrů. ABC začátkem dubna 2026 uvedlo, že jich v březnu poprvé od začátku války vyslali na Rusy více než oni na ně, a jejich rozsah stále roste. Mj. i proto, že se jim podařilo téměř ze 100 % lokalizovat výrobu dronů FP-1, které unesou až 120kg hlavici a doletí až 1 600 km.
A nejspíše jde o game-changer, protože se ruský komentátor vážně obává, že Rusko nemůže vyrobit dostatek stíhacích dronů nebo střel, aby konkurovalo západnímu ekonomickému potenciálu, a proto je „odsouzeno k porážce“ a nuceno okamžitě vyřešit problémy k ukončení války. Armádní Zpravodaj připomíná, že to ovšem zdaleka není tak snadné.
Kdyby teď Vladimir Putin zastavil, válka by mu tolik nepřinesla. Jeho cílem je zejména Donbas, u něhož sice nedávno pohrozil, že ho dobude do 2 měsíců, pokud mu ho Ukrajina nedá, ale to je nereálné. A proč právě Donbas? Jde o jeden z nejvýznamnějších surovinových regionů na světě s odhadovanou celkovou hodnotou nerostného bohatství v řádu bilionů dolarů.
Analýz pro WashingtonPost z roku 2022 uvádí, že se na tomto území nachází klíčové zdroje pro tradiční průmysl i moderní technologie za zhruba 12,4 bilionů dolarů (263 bilionů korun), z čehož jenom uhlí tvoří hodnotu 11,9 bilionů dolarů (254,4 bilionů korun). A aktuálně už Rusové kontrolují asi 60 % ukrajinských zásob, což je kritické jak pro Ukrajinu, tak pro Evropu, kterou by Putin držel pod krkem.
Ten zároveň potřebuje oblast získat, aby vyplatil oligarchy za podpor války a pokryl jejich ztráty, a rovněž vrátil peníze do státního rozpočtu. Ukrajina by se naopak ocitla bez Donbasu ve velké nevýhodě, a to i z hlediska vojenského. Leží tam totiž z velké části tzv. pevnostní pás, přes který se Rusové nemohou dostat, za což platí obrovskými ztrátami.
Zajímavé je, že se o možném neúspěchu Ruska mluví stále více ruských osobností, čímž ovšem dost riskují, protože mohou „vypadnout z okna“ jako zpěvák, který s válkou nesouhlasil, čímž si znepřátelil režim. Komentátor mimochodem uvedl, že podle něj musí Rusko souhlasit s „hanebným mírem“, čímž by ještě více ztratilo svou tvář, nebo porazit Ukrajinu strategickou ofenzivou, na níž ale není ruské vedení politicky připraveno.
Není navíc jasné, jak by toho mohl Kreml dosáhnout, pokud by masivně nenavýšil počty vojáků v armádě. Ukázalo se totiž, že jarní ofenziva v roce 2026 skončila už po pár dnech naprostým fiaskem, a že Ukrajinci naopak útočí mnohem více a berou si zpět okupovaná území.
Významný ruský ultranacionalistický válečný bloger Yuriy Podolyaka si také 26. března 2026 stěžoval, že ruské síly nebudou schopny v nadcházejících měsících zvrátit nepříznivou situaci na bojišti, a že poměrně úspěšné ukrajinské protiútoky narušily schopnost Ruska pokračovat v útočných snahách. A podobných názorů přibývá, i když to Kreml nepřizná.
Samozřejmě lze tvrdit, že má iniciativu na frontě on – což má – ale za obrovských ztrát, a den po dni ji ztrácí. Dochází mu vojáci i peníze, navíc ztratil velkého spojence – Írán – který je pod útoky Ameriky a Izraele. A jelikož začal ztrácet dobytá území nebo o Starlink, na němž závisela ruská armádní komunikace, jeho situace se viditelně zhoršuje, nejde o dojmy.




