I když byla Ukrajina ještě dlouho po začátku ruské invaze v únoru 2022 výrazně slabší a chyběly jí zejména zbraně dlouhého úderu, dnes je situace úplně jiná. S podporou západních partnerů extrémně posílila a vyvinula řadu schopných prostředků, jimiž Rusko decimuje. A co je pro ni velmi důležité, tak že se jí daří neustále navyšovat výrobu. Za příklad tohoto snažení dává redakce Armádního Zpravodaje dosud největší dronový útok na Rusko z 08. března 2026.

Ruská PVO měla 100 % dronů sestřelit

Ukrajina provedla v noci ze 07. na 08. března 2026 dosud největší dronový útok na ruské území, při němž vypustila rekordních 754 bezpilotních letounů. Zaměřila se na rozsáhlou síť cílů v 19 regionech, přičemž nejvíce zasažená byla Brjanská oblast, a poté Krasnodarský kraj a Krym, ale úderům neušla ani vzdálenější Moskevská, i když šlo většinou o ty blíže fronty.

Rusové se tlačí ze severu na klíčové ukrajinské město, ale na průlom to nevypadá. Pro unesené Ukrajince zřizují „koncentráky“

Ačkoliv nejsou úplné následky útoků jasné, na mnoha místech došlo k explozím. Zapojení tak obrovského množství dronů mohlo mít nicméně za cíl zejména zahltit ruskou protivzdušnou obranu a donutit ji tak používat protistřely, které jsou extrémně drahé a náročné na výrobu, což může být strategie, jak si připravit „půdu“ pro pozdější (a důležitější) útoky.

Útok může být vnímán jako přímá odpověď na ustavičnou eskalaci ruských raketových úderů na ukrajinskou energetiku. Rekordní počet 754 dronů demonstruje rostoucí produkční kapacitu domácího zbrojního průmyslu a jeho schopnost koordinovat extrémně složité operace. Kyjev tím dává jasně najevo, že žádný vojenský objekt v evropské části Ruska již není v bezpečí.

Ruské ministerstvo obrany sice tvrdí, že všech 754 dronů sestřelilo, ale to je statisticky nemožné a opakovaně se ukazuje, že má problém už s jejich detekcí, natož pak, aby se mu podařilo eliminovat jich 100 %. Armádní Zpravodaj soudí, že byly v hlavní roli An-196 Liutyi s dosahem až 2 000 km a 50kg hlavicí, uvádí Wikipedia, nebo 600 km se 75kg hlavicí.

Video: ruští vojáci narazili na nečekaný odpor, který nedokázali zdolat. Ukrajinci je překvapili zbraní budoucnosti a zahnali je

Velmi pravděpodobně byly nasazeny také drony FP-1 s doletem až 1 600 km, ovšem až 120 kg hlavicí, uvádí Militarnyi s tím, že pokud letí na max. vzdálenost, může mít max. polovinu. K tomu ale nejspíše v žádném případě nedošlo. Na cíle do 200 km byla pak nejspíše zapojena také jejich zmenšené verze FP-2 s hlavicí těžkou až 105 kg, kterou obvykle tvoří letecká puma.