Aby ukrajinská armáda omezila možnosti té ruské, a nejlépe se tak vyhnula boji, stejně jako uškodila ekonomice její země, útočí na strategické cíle včetně ropných skladů. Ty jsou k provozu vojenské techniky klíčové, kdežto jejich vyřazení je relativně snadné i na stovky kilometrů. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje satelitní snímek (níže), na němž je vidět, jak Ukrajinci smazali polovinu ropného skladu ve Velikije Luki asi 500 km od hranic.

Závislá je na ropě ekonomika i armáda

Ropná skladiště fungují jako kritické zásobníky, které zajišťují plynulost vojenských operací nezávisle na momentální produkci rafinérií. Pro ruskou armádu, která spoléhá na masivní nasazení těžké pozemní techniky (méně než dříve, ale stále ano), stejně jako letectva, jsou nezbytná pro rychlé doplňování paliva v blízkosti fronty, potvrzuje jejich význam Wikipedia.

Rusové to mysleli dobře, ale Su-34 nedokáže využít svého potenciálu. „Je to nedoceněný letoun,“ míní analytik Vojáček

Když ale tyto strategické rezervy nejsou, logistický řetězec se stává extrémně zranitelným vůči jakémukoliv výpadku v dopravě, což v praxi znamená okamžité zastavení zásobování nejenom pro útočnou techniku, ale také pro PVO nebo vojáky, kteří v zimě například spoléhají na teplo z generátorů. Zničení těchto skladů přímo ochromuje ruské tažení, jelikož nutí armádu dovážet palivo, event. další ropné produkty, z mnohem větších vzdáleností.

Logistické trasy jsou tak prodlouženy, stoupá spotřeba vlastních pohonných hmot a vzniká více příležitostí pro ukrajinské útoky na zranitelné cisterny. Nedostatek paliva v první linii pak vede ke ztrátě manévrovacích schopností, neboť se vojska nemohou efektivně přeskupovat ani provádět hluboké průlomy, čímž ruská armáda ztrácí iniciativu a přechází do statické defenzivy.

Karta se obrátila. Ukrajinci si na Krymu dělají, co chtějí. Zasáhli ruské velitelství černomořské raketové divize

Vyřazení jednoho skladiště samozřejmě neznamená totální zhroucení fronty, ale omezení operací v dané oblasti. Armádní Zpravodaj nicméně připomíná, že Ukrajinci útočí na ruskou ropnou infrastrukturu dlouhodobě, což vedlo dokonce k palivové krizi, potvrzuje Wikipedia. Ekonomický dopad je neméně drastický, neboť je Rusko na prodeji ropných produktů závislé.

Ztráta skladů a terminálů omezuje jeho schopnost exportovat a efektivně distribuovat palivo na vnitřním trhu, což vede k nedostatku nafty pro zemědělství a průmysl. Výpadky v příjmech z prodeje ropy, které již nyní klesají kvůli sankcím, zase podkopávají schopnost Kremlu financovat nákladnou válku a udržovat sociální smír v zemi čelící vysoké inflaci.

Ruský útok na Ukrajinu vyvolal obavy v nejvyšším velení NATO. Vyslalo stíhačky a uvedlo PVO do pohotovosti

Aktuálně zbývá v Rusku jenom málo míst, která by Ukrajinci nedokázali zasáhnout. Díky dronům s dalekým dosahem, hlavně An-196 Liutyi s doletem až 2 000 km, uvádí Wikipedia, a FP-1, který zasáhne až na 1 600 km, potvrzuje Militarnyi, ohrožují Rusko až k západní Sibiři. Tedy většinu toho území, na němž žije 90 % obyvatel a je tam soustředěna většina průmyslu.

Ropný sklad ve Velikije Luki asi 500 km od hranic s Ukrajinou má po ukrajinských útocích jenom 50 % nádrží, zbytek byl zničen