Ukrajinci zachránili americkou armádu na Blízkém východě. Pustila se do něčeho, proti čemu neuměla bojovat

V 1:15 ráno místního času začaly americké stíhačky a námořní síly rozkládat íránský bezpečnostní aparát: velitelství, protivzdušnou obranu, raketové a dronové kapacity. Odpověď Teheránu přišla ve vlnách: stovky balistických střel a tisíce útočných dronů typu Šáhid mířily na americké základny a základny spojenců v Perském zálivu. Patrioty a THAAD fungovaly přesně tak, jak měly, balistické střely padaly. Jenže proti pomalým, nízko letícím a radarově téměř neviditelným dronům za dvacet tisíc dolarů kus neexistovala v regionu dostatečná obranná vrstva. Na základně Prince Sultan v Saúdské Arábii drony zničily letouny i budovy a zabily nejméně jednoho amerického vojáka. A právě v téhle mezeře se objevili Ukrajinci.

Supervelmoc bez odpovědi na dvacetitisícový dron

Problém nebyl v tom, že by americká armáda o hrozbě nevěděla. Už 13. ledna 2026 otevřel CENTCOM v Kataru nové koordinační středisko protivzdušné obrany. Jenže mezi vědomím rizika a schopností mu čelit zel obrovský rozdíl. Podle AP měly USA v regionu „omezené účinné protidronové obrany“. Patriot sestřelí balistickou střelu spolehlivě, za zhruba čtyři miliony dolarů. Sidewinder AIM-9X vyjde v rozpočtu amerického letectva pro fiskální rok 2026 průměrně na 580 tisíc dolarů za kus. Ani jeden z nich ale není ekonomicky ani takticky smysluplná odpověď na roj stovek dronů, z nichž každý stojí zlomek ceny jediné obranné střely.

Americká armáda se tak ocitla v paradoxu, který Ukrajina řeší od podzimu 2022: jak sestřelit něco levného, aniž byste na obranu utratili stonásobek ceny útoku.

Co přinesli Ukrajinci, a proč to fungovalo

Ukrajina čelí íránským Šáhidům ve velkém měřítku déle než tři roky. Za tu dobu si vynutila přesně to, co Američanům chybělo: levné, rychle škálovatelné a bojově ověřené řešení.

Podle Reuters vyslal Kyjev do Perského zálivu expertní týmy, které na základně Prince Sultan nasadily systém Sky Map, softwarovou platformu pro detekci a řízení protidronové obrany. Současně se do hry dostal Merops, interceptorový dron americké firmy Perennial Autonomy, který svou bojovou zkoušku složil právě nad Ukrajinou, kde operoval přes osmnáct měsíců proti Šáhidům. Jeho efektor AS3 Surveyor stojí podle odhadu Janes zhruba desetinu ceny Šáhidu, tedy kolem 10 až 15 tisíc dolarů.

Klíčové nebyly jen jednotlivé kusy hardwaru, ale celý ekosystém: senzory, software, taktické postupy a lidé, kteří s nimi mají reálnou bojovou zkušenost. Kancelář prezidenta Zelenského otevřeně představuje Ukrajinu jako „poskytovatele bezpečnosti“ v regionu, a tentokrát to není jen rétorika.

13 000 interceptorů za osm dní

Daniel Driscoll, ministr americké armády, před kongresovým výborem 16. dubna popsal, co následovalo. Armáda během přibližně osmi dnů nakoupila 13 000 interceptorů Merops za jednotkovou cenu kolem 15 tisíc dolarů. Využila k tomu existující smluvní rámce, rychlé dohody o zapůjčení a takzvané OTA, jiné transakční autority, které obcházejí tradiční, měsíce trvající akviziční procesy.

Driscoll spolu s generálem LaNevem zároveň popsal reorganizaci armádních akvizičních struktur: sloučení dvanácti programových kanceláří do šesti portfoliových celků a vznik nové platformy „Pathway for Innovation and Technology“, která má umožnit souběžné, nikoli sekvenční procesy. V březnu 2026 armáda spustila i takzvané c-UAS marketplace, tržiště protidronových řešení.

Čísla stojí za srovnání:

• Merops interceptor: ~15 000 USD
• AIM-9X Sidewinder: ~580 000 USD
• PAC-3 (Patriot): ~4 000 000 USD

Třináct tisíc interceptorů Merops vyšlo zhruba na 195 milionů dolarů. Za stejnou částku by armáda pořídila 336 Sidewinderů nebo 49 střel Patriot. Proti tisícům dronů by to nestačilo ani zdaleka.

Lekce pro NATO, a pro Česko

Merops byl ještě před operacemi na Blízkém východě rychle zaveden do Polska a Rumunska na východním křídle NATO. Operace Epic Fury ale posunula debatu o protidronové obraně z kategorie „perspektivní téma“ do kategorie „existenční nutnost“.

Česká armáda si hrozbu uvědomuje. Na konferenci NATO v Brně v květnu 2025 akcentovala umělou inteligenci, automatizaci a schopnost čelit nízko letícím, obtížně zjistitelným cílům. Systém SPYDER má být dodán do konce roku 2026, protidronové scénáře se teprve testují v rámci cvičení Federated Cloud 2026. Prakticky to znamená, že AČR je ve výstavbě, ne v plné připravenosti.

Obecnější poučení z Epic Fury je prosté: samotná high-end protivzdušná obrana nestačí. Budoucnost patří vrstvené architektuře, kde drahé rakety chrání před raketami a levné interceptory loví levné drony. Kdo tuhle spodní vrstvu nemá, platí za každý sestřel stonásobek.

Skutečný problém není v tom, že si Amerika vzala pomoc od země, která sama bojuje o přežití. Problém je, že lekci, kterou Ukrajina platila krví od roku 2022, přetavila nejsilnější armáda světa do nákupu a nasazení až ve chvíli, kdy jí drony ničily vlastní základny.