Masakr na „ruském“ Krymu. Ukrajinci drze posouvají hranice, rozbili raketové postavení až na jihovýchodě poloostrova

Vzdálenost rozhodně Rusy neochrání. Ukrajinská armáda zaútočila na postavení ruské raketové brigády s raketami Iskander na jihovýchodním Krymu.

Odpalovací vozidlo raket Iskander i Zdroj fotografie: Alexej Jereško / Creative Commons / CC
                   

Díky dronům s dosahem ve stovkách až tisících kilometrů dnes v podstatě není místo, kde by se mohli Rusové cítit v bezpečí. To dle redakce Armádního Zpravodaje dobře dokazuje i případ, kdy ukrajinská armáda zasáhla rozmístění raketového dělostřelectva s Iskandery na jihovýchodě poloostrova, uvedl 06. března 2026 v hlášení Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny. Pro ruskou armádu to znamená omezení možností útočit, a pro Ukrajinu velké odlehčení.

Úder na 220 km vzdálené postavení není problém

Iskander-M je ruský mobilní systém balistických raket krátkého dosahu, který představuje jednu z nejničivějších zbraní ve válce proti Ukrajině. Rakety létají po tzv. kvazibalistické dráze a dosahují doletu až 500 km, uvádí Wikipedia. Díky své schopnosti manévrovat při letu a vypouštět klamné cíle jsou pro běžné systémy protivzdušné obrany velmi obtížně zachytitelné.

Ruský voják v konvoji

Video: Rusové dostali pořádně na frak. Ukrajinci roznesli mechanizovaný útok u klíčové křižovatky na jihovýchodní frontě

Jejich přesnost se navíc pohybuje v nejlepším případě mezi 5 až 7 metry, takže dokáží zasahovat s jistotou přesně to, co mají. Hlavice těžká 480 až 500 kg je potom zárukou obrovských škod; krom klasické výbušné, resp. tříštivo-trhavé, může být také kazetová, event. jaderná, ale ta používána není. Obzvláště nebezpečný je Iskander proti opevněným budovám, „muničákům“ a energetické infrastruktuře. Jeho mobilní odpalovač navíc může snadno měnit pozici.

To ho dělá obtížně zaměřitelným, ale jelikož umí ukrajinská rozvědka provádět mimořádně dobrý průzkum, určila pozici 12. raketové brigády ruské armády v oblasti vesnice Kurortne na jihovýchodním pobřeží dočasně okupovaného Krymu, na nějž následně armáda zaútočila pomocí dronů. Není sice jasné, o jaké se jednalo, ale dle vzdálenosti je více možností.

Volodymyr Zelenský mezi lidmi

Video: Zelenský se dojel vysmát Putinovi. „Rusové připravují ofenzivu v Doněcké oblasti,“ varoval s jasným vzkazem Kremlu

Ukrajinci mohli útok podniknout vzdušnými drony, které startují z námořního dronu, jakým je Katran, nebo nasadit dalekonosný An-196 Liutyi s doletem až 600 km, nese-li 75kg hlavici, uvádí Wikipedia. Adeptem je však též FP-1 s mnohem větší, až 120kg hlavicí, s níž uletí min. 800 km, potvrzuje Militarnyi, což je pro zdolání cca 220 km více než dostačující.

Jak hodnotíte neschopnost Rusů ochránit Krym před drony?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jindřich Svěcený

Armádní novinář specializující se na pozemní a námořní techniku. Více než tři desetiletí působil v USA, kde psal pro Defense News, Army Times či Military.com. Díky osobní účasti na cvičeních, testech techniky i rozhovorech s vojáky přináší čtenářům autentický pohled na armádu z obou stran oceánu.

Zobrazit další články