Ukrajinská armáda si vytvořila nesmírně efektivní prostředky pro hluboké údery. I jediný úder stačí na zapálení ropné rafinerie nebo skladovací věže v jejím areálu.
Ukrajinská armáda se snaží té ruské omezit možnosti útoku i obrany mj. tím, že jí napadá tzv. strategické cíle v čele s ropnými rafineriemi. Ty jsou klíčové nejen k provozu vojenské techniky, zatímco jejich vyřazení je relativně snadné i na stovky kilometrů. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje záběry (níže), na nichž je vidět, jak Ukrajinci zapálili skladovací nádrž v ropné rafinerii Ilskij v ruském Krasnodarském kraji asi 500 km od fronty.
Rusové jsou v ohrožení až na 2 000 km
Jak moc je ropa pro Ruskou federaci důležitá, je zřejmé. Wikipedia uvádí, že má šesté největší zásoby na světě a patří přirozeně mezi její největší exportéry, přičemž tvoří finanční páteř státního rozpočtu a je hlavním zdrojem pro financování válečných výdajů. Zároveň je díky tomu ruská armáda soběstačná, ať jde o PHM, maziva, výbušniny nebo jiné produkty.
Armádní Zpravodaj také hodnotil, že by blokáda Baltského moře de facto ruskou ekonomiku položila, protože přes něj probíhá hlavní část exportu ropy a ropných produktů. Důvodů k napadání ropných rafinerií, skladišť a související infrastruktury je tedy mnoho, a bez nadsázky lze tvrdit, že Rusové při každém omezení výroby následkem útoku „krvácí“.
Jenomže ještě na začátku války proti Ukrajině se mohli spoléhat na ochranu mnoha míst díky enormní rozloze své země, kdy ukrajinská armáda neměla prostředky, jak udeřit na vzdálenost větší než 150 km při využití střel systému S-300, potvrzuje Wikipedia. Ten sice slouží primárně k PVO, ale lze ho využít i k úderům na pozemní cíle, kdy střely letí po balistické křivce.
Na vzdálenější objekty to nicméně nestačilo ani zdaleka, a tak si Ukrajinci vyvinuli dalekonosné drony. Asi nejznámějším zástupcem je stále An-196 Liutyi s doletem až 2 000 km, na něž unese 50kg hlavici, potvrzuje Wikipedia, případně je v posledních měsících stále oblíbenějším hlavně u speciálních jednotek FP-1 s doletem až 1 600 km a hlavicí těžkou až 120 kg.
Ovšem čím dále letí, tím menší nese – při max. vzdálenosti má mít asi polovinu, uvádí Militarnyi s tím, že je dron i velmi těžko zachytitelný radary, jelikož sestává převážně ze dřeva a překližky, stejně jako z kompozitů. Že si s ním ruská protivzdušná obrana nedokáže poradit a působí značné komplikace dokazuje právě útok na skladovací nádrž v rafinerii Ilskij.
Ta leží asi 300 km od hranic s Ukrajinou, ovšem od frontové linie je to 500 km, potvrzuje LiveUAmap, což jenom podtrhuje, na jak dlouhou vzdálenost umí ukrajinská armáda udeřit, a že velká rozloha už zkrátka není nic, co by cíle v Rusku ochránilo. Navíc ho to nutí rozprostřít systémy PVO, kterých zkrátka nemá dostatek, což mu působí další komplikace.


