Ofenziva bez klíčových komodit není možná. Ruská armáda může v útocích zpomalit, a dokonce v některých směrech ztratit iniciativu a přejít do defenzivy.
Jestli něco dokáže zatavit chod vojenské techniky, ať už pozemní nebo letecké, je to nedostatek pohonných hmot a maziv, ale i dalších ropných produktů. Dává proto smysl ničit samotná ropná skladiště, jelikož omezí lokální dodávky. Ukrajinci na ně mohou udeřit pomocí dronů, což dle redakce Armádního Zpravodaje dobře ukazují záběry (níže), na nichž je vidět útok z 27. února 2026 na skladiště v Luhansku v Luhanské oblasti dočasně okupované Ruskem.
I jedno skladiště může frontu významně ovlivnit
Ropa představuje pro Rusko klíčovou komoditu, na níž je přímo závislá jeho ekonomika, ale také armáda, která je v posledních více než 4 letech války proti Ukrajině jejím velkým konzumentem. Je dokonce natolik důležitá, že tvoří hlavní příjem státní kasy, z níž jsou financovány platy vojáků i výroba zbraní, potvrzuje Wikipedia s tím, že má Rusko 6. největší zásoby na světě.
Pro armádu je navíc naprostá soběstačnost v oblasti paliva, maziv i dalších produktů kritická, jelikož každý tank, transportér nebo letadlo spotřebuje obrovské množství nafty nebo kerosinu, a pokud by nebyl dostatek, technika by se zastavila. Ukrajinci se proto zaměřují na likvidaci ruských rafinerií, skladů a terminálů, aby zasáhli agresora na nejcitlivějším místě.
Zničení infrastruktury omezuje příliv deviz do ruského rozpočtu a vytváří lokální logistický kolaps, jelikož pokud v určité oblasti lehne popelem ropné skladiště nebo rafinerie, ruská armáda v daném sektoru ztrácí mobilitu, což vede k oslabení jejích ofenziv a oslabení obrany. Bez blízkého zásobování musí palivo dovážet z velkých vzdáleností, což logistiku komplikuje.
Ukrajina je přitom schopna zasáhnout ropnou infrastrukturu na stovky až tisíce kilometrů, k čemuž využívá flotilu vlastních dálkových dronů s vysokou přesností. Těmi nejznámějšími jsou An-196 Liutyi s dosahem až 2 000 km, uvádí Wikipedia, a FP-1 s dosahem 1 600 km, potvrzuje Militarnyi. A zatímco první má hlavici těžkou až 75 kg, ten druhý až 120 kg.
V obou případech je to zcela dostatečné pro způsobení velkého požáru v ropném skladišti nebo rafinerii, jelikož nejde o nijak pancéřované ani jinak odolné cíle. Výhodou zmíněných dronů přitom je, že mají nízkou radarovou stopu, takže dokážou uniknout ruské protivzdušné obraně a zasáhnout, a to i v rušeném prostředí, jelikož mají kromě GPS i inerciální navádění a mapování terénu, kde zaútočí na cíl, který odpovídá datům nahraným v paměti.
Luhanské ropné sklady jsou aktuálně pro ruskou armádu extrémně důležité, protože slouží jako primární zásobovací body pro její jednotky operující na východní frontě, zejména ve směrech na Kupjansk, Izjum a Kramatorsk. Útok právě na ně tedy není náhodou, ale dobře promyšlenou taktikou, která může zpomalit nepřátelskou ofenzivu a vzít mu iniciativu.


