I když je ruský raketomet se střelami ráže 920 mm mimořádně silnou údernou zbraní, sám je velmi zranitelný. Zničit ho je tedy mnohem jednodušší než se mu bránit.
Zbraň, která dokáže napáchat obrovské škody, a proti níž se Ukrajinci mohou bránit jenom obtížně – vhodných systémů jako MIM-104 Patriot a SAMP/T mají málo a nedokáží jimi pokrýt všechna místa. Jako nejlepší způsob obrany se tak ukazuje včasný útok na samotný raketomet, který se nemá jak bránit, a ani nemá šanci úder až 120kg hlavicí přežít. Redakce Armádního Zpravodaje se o tom přesvědčila na záběrech (níže), kde se o něj postaraly drony.
Obrana je složitá, útok na Iskander jednodušší
Iskander-M představuje jednu z nejnebezpečnějších zbraní v ruském arzenálu. Kombinuje totiž vysokou rychlost, manévrovatelnost a relativní přesnost. Ta dosahuje 5 až 7 metrů při optickém navádění, nebo 30 až 50 metrů při navádění přes GLONASS, ale třeba varianta Iskander-K, což je stela s plochou dráhou letu, má přesnost 1 až 7 metrů, potvrzuje Wikipedia.
Na Ukrajinu nicméně obvykle dopadají dvě první zmíněné, a hlavně u ta druhá představuje velké nebezpečí i pro civilisty, protože vlastně není jasné, kam dopadne. Iskander je standardně balistická střela létající po kvazibalistické dráze, což znamená, že v průběhu letu neustále mění směr a vypouští klamné cíle, aby zmátla PVO, potvrzuje americký námořní institut.
Pro většinu současných systémů je tak téměř nemožné ji zachytit a zničit před dopadem, ale není to nemožné. Její max. rychlost je Mach 6 až 7 a v terminální fázi, tedy při sestupu k cíli, si udržuje vysokou rychlost kolem 1 400 až 1 900 m/s a provádí prudké manévry s extrémním přetížením až 30 G, aby se vyhnula sestřelení protivzdušné obrany.
Nebezpečí Iskanderu potom umocňuje jeho schopnost nést různé typy hlavic, od kazetové přes klasickou výbušnou až po taktické jaderné, ale ty na Ukrajině nepoužívá. Jelikož má raketa dosah až 500 kilometrů, může Rusko zasahovat kritickou infrastrukturu, velitelská stanoviště nebo koncentrace vojsk hluboko v ukrajinském týlu, potvrzuje RUSI.
Mobilita odpalovacích zařízení navíc umožňuje rychlé zmizení z místa odpalu, což ztěžuje odvetnou palbu. Vzhledem ke zmíněnému proto dává smysl, že se ukrajinská armáda pokouší zničit Iskandery i jejich muniční sklady okamžitě po jejich lokalizaci. Je přitom zcela vedlejší, jak hluboko v ruském vnitrozemí se nachází, vzdálenost už je totiž nechrání.
Ještě před několika lety by sice nedokázala udeřit na více než 150 km pomocí systémů S-300, jejichž střely lze využít i k útokům na pozemní cíle, potvrzuje Wikipedia, ale po začátku ruské invaze vyvinula zejména dalekonosné drony. Vzhledem k tomu, že byl odpalovací systém raket Iskander na záběrech ukrytý v budově, zvolily Ukrajinci logicky drony FP-2.
Ty jsou vyrobeny převážně ze dřeva a překližky, částečně potom z kompozitních materiálů, což je dělá velmi těžko detekovatelné PVO, potvrzuje Militarnyi. Jejich dosah je až 200 km, takže pokryjí značnou část Krymu, což potvrzuje i útok na schovaný odpalovač Iskanderů ve vesnici Pasichne v Bělogorském rajónu na Krymu, tedy asi 135 km od Ukrajiny.
Armádní Zpravodaj připomíná, že ukrajinské speciální jednotky dokáží odpálit drony i na okupovaném území, k čemuž nejspíše v tomto případě došlo, neb frontová linie dle LiveUAmap sahá až k Chersonu, což je cca 235 km od místa úderu. Vzhledem k doletu dronu FP-2 by to tedy odpovídalo jeho vypuštění ruským vojákům pod nosem.
Hlavice FP-2 je potom těžká až 120 kg, pročež jsou skvělé právě k ničení budov nebo jinak odolných cílů. Kupříkladu známější dron An-196 Liutyi má hlavici těžkou max. 75 kg, potvrzuje Wikipedia, takže je podstatně slabší. Hlavicí FP-2 může být gravitační puma OFAB-100-120, tedy zbraň navržená přímo k ničení neobrněné techniky a málo chráněných objektů.
Útok ukrajinského dronu FP-2 na ukrytý raketomet odpalující balistické rakety Iskander
Jak hodnotíte systém Iskander?
Komentáře
|
PŘEČTENÍ: 8521
Komentáře
|
PŘEČTENÍ: 2627
