„Přiletěl z Ruska a trefil důležitou elektrárnu člena NATO.“ Vše je ale „odpuštěno“, Rusové za to nemohou

Ačkoliv zasáhl estonskou elektrárnu dron přilétající z Ruska, to za to nemůže. Nejspíše se totiž vychýlil z kurzu kvůli rušení, když útočil na ruský baltský přístav.

Estonská elektrárna Auvere i Zdroj fotografie: Rene Kundla (ERR) / Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)
                   

V časných ranních hodinách 25. března 2026 narazil dron letící z ruského vzdušného prostoru do komínu elektrárny Auvere na severovýchodě Estonska poblíž Narvy. Nezpůsobil přitom žádné vážné poškození energetického systému, ani nikoho nezabil, uvádí ERR. Redakce Armádního Zpravodaje je názoru, že i když je to nešťastné, nejspíše nešlo o úmysl, takže to nelze vnímat jako útok na NATO, protože šlo o „vedlejší účinek“ ruské agrese proti Ukrajině.

Schytat to měl přístav Usť-Luga, ne elektrárna

Estonské úřady vyšetřují incident s tím, že se dron pravděpodobně vychýlil ze své trasy a zasáhl elektrárnu nechtěně, přičemž další dopadl i na území dalšího pobaltského státu, což může být důsledek silného rušení v oblasti. Je důležité zdůraznit, že ačkoliv se dostal do Estonska z ruského vzdušného prostoru, nešlo o dron ruský, ale ukrajinský.

Špatná výzbroj ruských vojáků

Video: „Když ho viděl, bylo už pozdě.“. Rus rezignovaně hleděl na dron a nesnažil se bránit, ani neutíkal. Jenom se nechal zepředu trefit

Z vyšetřování vyplývá, že šlo o dron použitý k rozsáhlému ukrajinskému útoku na ruský ropný terminál v Usť-Luze, jednom z největších ruských přístavů v Baltském moři, na němž závisí vývoz ropy a produktů z ní. Kvůli rušení GPS měl ale dron ztratit kurz a skončit úplně jinde. Stejně tomu bylo také v sousedním Lotyšsku, kde téhož dne havaroval dron poblíž ruské hranice.

Asi z bezpečnostních důvodů nebylo zveřejněno, o jaký dron se jednalo. Armádní Zpravodaj připomíná vzhledem ke vzdálenosti Usť-Lugy asi 900 km od ukrajinských hranic, že připadá v úvahu zejména An-196 Liutyi s doletem až 2 000 km, nese-li 50kg hlavici, uvádí Wikipedia s tím, že může mít i konfiguraci s doletem 600 km, pakliže je vybaven hlavicí těžkou 75 kg.

Vedle toho se nabízí také stále oblíbenější FP-1, který je podstatně levnější než An-196. Ten doletí až 1 600 km, na něž dopraví hlavici o hmotnosti až 60 kg, potvrzuje Militarnyi. Silou je tak zhruba srovnatelný. Oba přitom využívají k navigaci mj. kombinaci GPS a inerciálních systémů, což je činí zranitelnými vůči ruskému elektronickému rušení, které způsobilo jejich vychýlení.

Ukořistěný ruský tank T-80U

Video: Rusové se snažili Ukrajince přechytračit a tanky dobře ukrýt. Ti nasadili speciální jednotku a rozbili jim útok na severní frontě

I když šlo o ukrajinský dron, je zásah elektrárny připisován ruské agresivní válce: „Mluvíme o důsledcích plnohodnotné agresivní války ze strany Ruska. Lze předpokládat, že se budou podobné incidenty opakovat,“ řekla dle ERR generální ředitelka estonské bezpečnostní policie Margot Pallosonová bez dalších okolností nebo upřesňujících informací.

Myslíte si, že je fér připisovat důsledky Rusku a ne Ukrajině?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jindřich Svěcený

Armádní novinář specializující se na pozemní a námořní techniku. Více než tři desetiletí působil v USA, kde psal pro Defense News, Army Times či Military.com. Díky osobní účasti na cvičeních, testech techniky i rozhovorech s vojáky přináší čtenářům autentický pohled na armádu z obou stran oceánu.

Zobrazit další články