Americký experimentální letoun X-62A VISTA v dubnu 2026 poprvé autonomně zachytil vzdušné cíle na základě živých infračervených dat, bez jediného zásahu pilota do řízení.
Nad pouští Edwards v Kalifornii se odehrál tichý milník, který může změnit pravidla vzdušného boje na příští desetiletí. Upravený dvousedadlový F-16D, přeznačený na X-62A VISTA, absolvoval sérii testovacích letů pod kódovým označením HAVE HEAT. Podle sekundárních reportů šlo o 27 autonomních zachycení vzdušných cílů během osmi letů. Oficiální oznámení americké letecké základny Edwards potvrzuje klíčový fakt: umělá inteligence poprvé sama přijala živá infračervená data ze senzorového podu, vyhodnotila je a na jejich základě navedla letoun k zachycení cíle. Člověk v zadním kokpitu měl ruku na bezpečnostním vypínači, ale nemusel ho použít.
Od manévrového boje k uzavřené smyčce
Aby bylo jasné, co se změnilo: ještě v roce 2023 testovala americká letecká škola pilotů totéž letadlo v manévrovém boji vzduch-vzduch proti pilotovanému F-16. Tehdy šlo o 21 testovacích letů, vzdálenosti kolem 600 metrů a rychlosti přes 1 900 km/h. AI prokázala, že umí manévrovat v blízkém vzdušném boji. Průlomové, ale stále reaktivní: stroj reagoval na vizuální kontakt s protivníkem v předem definovaném scénáři.
HAVE HEAT je jiná kategorie. AI agent tentokrát neřešil jen letové povely. Zpracovával surová data z infračerveného senzoru Legion Pod od Lockheed Martin, pasivního systému určeného k detekci a sledování vzdušných cílů i v prostředí rušeném radarem. Na základě těchto dat sám rozhodl o kurzu, rychlosti a manévru potřebném k zachycení. Celá smyčka (vnímání, rozhodnutí, akce) proběhla bez lidského vstupu. To je přesně architektura, kterou budou potřebovat budoucí autonomní wingmani.
Co pilot dělal a proč tam vůbec seděl
Formulace „pilot jen seděl a díval se“ zní provokativně, ale není daleko od reality. Když v květnu 2024 letěl v X-62A tehdejší ministr amerického letectva Frank Kendall, ovládací prvky zůstaly po celý let nedotčené. Kendall seděl v předním kokpitu, v zadním byl bezpečnostní pilot s nezávislou schopností AI kdykoli odpojit.
Stejný princip platil i při HAVE HEAT. Americká směrnice DoD 3000.09 výslovně požaduje „přiměřenou míru lidského úsudku nad použitím síly“ a odpovědnost konkrétních osob, které systém autorizují nebo provozují. Bezpečnostní pilot není přežitek, ale záměrná pojistka. A důležitý detail: veřejně dostupné materiály nikde nepotvrzují, že by AI v rámci HAVE HEAT autonomně rozhodla o odpálení zbraně. Zachycení cíle ano. Střelba ne.
Kam to směřuje: wingmani bez kokpitu
X-62A VISTA není prototyp budoucí stíhačky. Je to létající laboratoř, původně F-16D Block 30, postupně přestavěný a v roce 2021 přeznačený na experimentální stroj. Jeho úkolem je vyvinout a otestovat autonomní schopnosti, které se pak přenesou na skutečné bojové platformy.
Těmi platformami mají být takzvané CCA (Collaborative Combat Aircraft), poloautonomní bezpilotní wingmani. Americké letectvo v červnu 2026 oznámilo kontrakty na CCA Increment 1 s cílem mít přes 150 bojeschopných kusů do konce dekády a výhledově kolem tisíce. Program DARPA AIR paralelně rozvíjí víceletadlovou autonomii pro boj za hranicí vizuálního dosahu, tedy scénáře, kde jeden pilot řídí misi a několik autonomních strojů plní dílčí úkoly.
Modernizace VISTA pod označením MSU má přidat radar PhantomStrike, síťové datové komunikace a širší výpočetní kapacitu. Z jednoho letounu s jedním senzorem se stane modulární testovací platforma pro celou architekturu spolupráce člověk-stroj.
Závod, který není jen americký
Pentagon ve své zprávě o čínské vojenské síle z roku 2025 popisuje rychlý pokrok Pekingu v oblasti bezpilotních prostředků, nových bojových letounů a umělé inteligence. Veřejně srovnatelný popis opakovaných zachycení řízených umělou inteligencí na bojovém letounu ale v dostupných zdrojích chybí. Rusko u svého Ochotnika deklarovalo automatizovaný let a vyhlídky na autonomní profil mise, to je ale jiná disciplína než dynamické zachycení v reálném čase.
Pro evropské spojence je podstatné, že USA téma nedrží za zavřenými dveřmi. V dubnu 2026 formalizovaly partnerství s Nizozemskem na vývoji CCA s důrazem na otevřenou architekturu a interoperabilitu. Česko, které čeká na první dodávky 24 letounů F-35A v roce 2031, se do programu CCA zatím nezapojilo. Ale budoucí alianční letectvo nebude stát jen na pilotovaných strojích; bude stát na jejich spolupráci s autonomními platformami, které se právě učí vidět, rozhodovat a jednat.
Nad Edwards v dubnu 2026 neodstartovala éra robotických es. Odstartovalo něco možná důležitějšího: éra, v níž stroj poprvé sám zavřel celou smyčku od senzoru po manévr. Zbytek (zbraně, důvěra, pravidla) teprve přijde.