Současný vzdušný souboj mezi bojovými letadly vypadá nejčastěji tak, že po sobě pálí střelami vzduch-vzduch dlouhého dosahu, aniž by se piloti viděli – na radaru pochopitelně ano, protože právě tak střely zaměří a odpálí je. Výhodu bude mít přitom letoun, který uvidí nepřítele jako první a tedy na něj bude moci i dříve pálit. Záleží ovšem i na schopnostech vlastní střely a na tom, jakým způsobem bude navedena. Západní letectva spoléhají nejčastěji na střelu AIM-120 AMRAAM, jejíž nejmodernější verze má označení AIM-120D-3.

D-3 má větší dosah a efektivní navádění

Střela AIM-120 AMRAAM se dostala do výzbroje armád na začátku 90. let 20. století, uvádí Wikipedia, a stala se jakýmsi standardem pro západní letectva – sice existují i další podobné zbraně, ale tato je pravděpodobně nejrozšířenější. Její vývoj se samozřejmě nezastavil a existuje v mnoha variantách, tou poslední je D, respektive D-3. Měla by mít zhruba o polovinu delší dosah než předchozí typy a také v mnoha směrech vylepšené navádění.

iZdroj fotografie: Raytheon

V Evropě je nejspíše zatím jediné letectvo, které si D-3 objednalo, a to dánské. ArmyRecognition uvádí, že může zasahovat cíle do vzdálenosti až 180 kilometrů a má aktivní radarové navádění, což znamená, že je sice zaměřena za pomoci radaru z letadla, ale po odpálení a aktivaci vlastní radarové hlavice se již navádí sama, takže pilot nemusí – ale může – zasahovat. Střela je v Evropě důležitá hlavně proti ruskému letectvu, které disponuje velmi kvalitními střelami s radarovým naváděním s ještě delším dosahem.

Rusko má lepší střelu, ale „zbytečně“

Lze předpokládat, že si dánské letectvo objednalo střely především pro letouny Lockheed Martin F-35 Lightning II páté generace. Výrobce Raytheon na svých stránkách uvádí, že je AMRAAM zatím jedinou radarově naváděnou střelou, která je pro ně certifikovaná. Západní státy mají mimochodem k dispozici i zbraň s ještě delším dosahem, a to MBDA Meteor. Tu však zatím nelze na F-35, i když je její integrace v dalších letech plánována.

Hlavním problémem ukrajinských pilotů jsou ruské rakety R-37M, jimž se nic nevyrovná; snad jedinou obranou je „hluboký ponor“

Ani přes velice dobré schopnosti AIM-120D-3 však nelze říci, že by z hlediska dosahu nebo radarového navádění mělo NATO nad Ruskem převahu. To má totiž střelu R-37M, jejíž deklarovaný dosah je až 400 km, i když není zcela jisté, zda je Ruskem uváděný dosah skutečný. Na druhou stranu mají letouny jako F-35 vyspělé stealth a ty ruské naopak slabší radary, takže je nedokáží na takovou vzdálenost zaměřit, čímž výhodu ztrácí.