Američané vsázejí na balony ve stratosféře. Může z nich být nenápadná a levná platforma nejen pro průzkum

Létání v balonu je lidstvu známé již téměř 240 let od doby, kdy bratři Montgolfierové předvedli svůj první výtvor. Balony se v pozdější době využívaly i ve válečných konfliktech, i když jejich možnosti byly omezené. Asi nejznámější je jejich použití pro pozorování za Občanské války v USA, největšího rozšíření v této roli dosáhly během první světové války. Balonové přehrady měly bránit třeba bombardování Londýna. Nejnovější poznatky ale otevírají nové netušené možnosti.

Japonsko vysílalo balony nad USA, USA nad východní Evropu

Jako zbraň byly balony využity i za druhé světové války. Japonsko se za pomoci papírových balonů Fu-Go nesoucích hořlaviny a jednu 15kg pumu pokoušelo v roce 1944 zapálit lesy na západním pobřeží USA. Vypouštělo balony z Japonska a je doloženo minimálně 12 případů, kdy balony skutečně do USA doletěly. Ale úspěch byl jen dílem náhody. Japonci mohli balon jen vypustit za příznivého větru a doufat, že se do USA dostane.

iZdroj fotografie: U.S. Navy / Public Domain

Podobně se stratosférické balony, tentokrát s podvěšeným špionážním fotovybavením o hmotnosti až 600 kg, pokoušely využívat Spojené státy v 50. letech. Na západ od našich hranic je vypouštěly při větru vanoucím východním směrem a doufaly, že ve výškách 15–30 km doletí nad SSSR a něco zachytí.

Ale nikdo nevěděl, kudy vlastně poletí, kam až doletí a vše bylo jen dílem náhody. Přidaly k tomu i malé cca pětimetrové balony s letáky, a tak až do roku 1958 se americké balony nepravidelně objevovaly na naší obloze. Když jeden z těchto balonů zapříčinil po srážce s naším dopravním letadlem smrt všech pasažérů a posádky, začalo naše vojenské letectvo tyto balony v padesátých letech minulého století sestřelovat.

Vývoj nových balonů Stratolite

Názor na využívání stratosférických balonů v současné době se začíná měnit. Společnost World View Enterprises vyvíjí pro NASA a Pentagon nové speciální balony nazvané Stratolite. Pohybovat vy se měly ve stratosféře, nejspíše ve výškách mezi 18 až 25 kilometry nad zemí. Vybavené jsou údajně senzory, které dokážou detekovat, jakým směrem a v jakých výškách se pohybuje atmosféra či jaký je kde výškový vítr.

Změnou výšky za pomoci příslušného technického vybavení, např. kompresorem měnícím objem a tlak vzduchu v obalu balonu, by takový balon mohl teoreticky setrvávat nad jedním místem. Myšlenka to není nová, o něčem vzdáleně podobném, ale v obráceném gardu, psal již slavný spisovatel Jules Verne ve svém prvním románu Pět neděl v balonu.

Podle dostupných informací Stratolite v současné podobě vydrží čtyři dny nad územím o průměru menším než 20 kilometrů. Funguje to velmi jednoduše. Pokud jeho přístroje zjistí, že ho vítr nese pryč ze zadané oblasti, určí, v jaké výšce a kam vanou vzdušné proudy. Pak balon vystoupá nebo klesne tam, kde jsou podmínky nejvýhodnější, a zase se vrátí na pozici. To mu dává netušené možnosti. Pro armádu by například byl skvělou platformou pro dlouhodobé sledování dění na nějakém území.

Speciální algoritmy a laser

World View, ale třeba i společnost Loon vyvíjejí algoritmy pro řídící systémy balonu, které by pozici podobných balonů stabilizovaly. Využívají i prvky strojového učení. Právě agentura DARPA vyvinula systém, který za pomoci laserových senzorů umí určit, kterým směrem a v jaké výšce vanou větry. Systém se již podařilo zmenšit asi do velikosti mikrovlnné trouby, a je tedy použitelný i pro uvažované stratosférické balony. Konstruktéři se domnívají, že v budoucnu by balon mohl zůstat nad zvolenou oblastí i několik měsíců.

iZdroj fotografie: Uživatel Mimifromgalaxy / Creative Commons / CC BY-SA

To by poskytovalo řadu výhod. Vypustit balon je relativně jednoduché, levné a rychlé. Na rozdíl od dronů by poskytoval nad oblastí dlouhodobý přehled. Je také vyroben z materiálů, které radar nezachytí. Stealth by mohla být i gondola s přístrojovým a ostatním vybavením, byla by tedy radarem obtížně zachytitelná.

Nemá ani žádnou termální stopu. Prozradit by ho mohla jen elektronická komunikace přístrojového vybavení s pozemní řídící stanicí. Balon je samozřejmě také za určitých podmínek viditelný i okem, lidé si je někdy pletou i s UFO. Ale sundat takový objekt z oblohy není zase až tak úplně jednoduché. Navíc by se dal velmi jednoduše nahradit.

Velký potenciál balonů

Balony by mohly nejen pozorovat opticky a radiolokačně určité území, ale mohly by nést i systémy na zachytávání elektronické komunikace či prostředky elektronického boje nebo by se s nimi daly zaměřovat i zbraně. Výhodné by mohly být třeba v rozlehlých prostorách Pacifiku, kam se v poslední době upírá pozornost USA kvůli sílícím aktivitám Číny. Sloužit by ale mohly nejen v armádě.

Jejich schopnost mít z velké výšky pod dozorem velké oblasti by mohla být užitečná třeba v boji proti pašerákům drog. Jako retranslační stanice pro civilní i vojenskou elektronickou komunikaci mohou z velké části nahradit i drahé komunikační družice, jako vysílačky například televizního signálu pokryjí jednoduše, levně a rychle i území, kde pozemní vysílače nefungují. Dá se proto předpokládat, že před starou technologií balonů je velká budoucnost.

Co říkáte na využití balonů v moderní vojenské doktríně?

Zdroj: Popularmechanics