Dosud největší pokrok, celých 17 hodin nalétaných bez pilotů: americký taktický letoun VISTA X-62A dokáže řídit umělá inteligence

Aby zvládalo bojové letadlo (i když nejenom to) létat zcela bez zásahu člověka, a tedy bylo řízené umělou inteligencí, je jistě sen nejedné armády. Vycvičit kvalitního pilota totiž trvá roky a je to drahé, a navíc mu v bojových misích hrozí smrt. Kdyby ale vše zvládal počítač, vyřešilo by to mnohé problémy. Ale nechat ho pilotovat vyzbrojený bojový stroj je mnohem obtížnější, než ho nechat řídit automobil v plném provozu. Není to však nemožné, třeba v USA už umělá inteligence zvládne stroj pilotovat po dobu až 17 hodin, a testy probíhají i u vrtulníků.

Umělá inteligence by ovládala i zbraně

Problém umělé inteligence u bojových letadel je nejspíše takový, že musí být schopna reagovat na mnohé situace, přičemž nesmí udělat chybu. Pohyb probíhá v prostoru a ne v kontaktu se zemí jako v případě aut, a za mnohem vyšších rychlostí. Na bojový letoun bude navíc útočit nepřítel, a on se naopak bránit a palbu opětovat. A pochopitelně nesmí udělat chybu, třeba že by někoho nechtěně zasáhl. Např. drony už teď mají určitou formu umělé inteligence, ale v klíčových situacích je na dálku řídí lidé a dělají rozhodnutí.

iZdroj fotografie: Letectvo Spojených států amerických

Nejvíce zatím v této otázce pokročila americká agentura Darpa, a to prostřednictvím letounu X-62A VISTA zkonstruovaným firmou Skunk Works z Lockheed Martin ve spolupráci s Calspan Corporation. Od prosince 2022 do ledna 2023 měl přitom tento letoun nalétat již 17 hodin pod vedením AI, a během roku 2023 mají tyto testy pokračovat. Není jasné, jaké přesně úkoly letoun v tomto případě plnil, ale podle zprávy z Darpa se jednalo mj. o simulaci soubojů se soupeři na hranici i za hranicí viditelnosti. Jak dopadly, není známo.

Letoun zkonstruovaný podle F-16

X-62 VISTA lze označit za bojový letoun, jde totiž o zkušební leteckou platformu postavenou na základě letounu General Dynamics F-16 Fighting Falcon. Ten byl jako NF-16D provozován po dobu 20 let školou testovacích pilotů amerického letectva, a sloužil třeba i k testům vektorování tahu. V roce 2021 byl přeřazen na testy umělé inteligence v rámci programu nazývaném Skyborg. Letoun je schopen dosahovat rychlosti až Mach 2, jako testovací byl dvoumístný, a podle dostupné fotografie s ním osádka zatím létá jako záloha.

Agentura Darpa testuje také umělou inteligenci pro pilotování vrtulníku UH-60 Black Hawk, který je vybaven systémem nazývaným Matrix. V tomto případě se ale nejedná o lety s ozbrojeným strojem, nýbrž o transportní nebo evakuační verzi helikoptéry. Bez pilota by měla být schopna na zadané trase letět se zásobami nebo výsadkem na nějakou pozici, případně by mohla vyzvednout raněné a dopravit je do týlu k lékařskému ošetření.