Díry ve své protivzdušné a protidronové obraně Arménie stále nezacelila. Opět ji drtí Haropy ázerbájdžánské armády

Konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem trvá již přes 30 let. V poslední době má jedna strana navrch, a to i díky moderním dronům nakoupeným v Turecku a Izraeli.

i Zdroj fotografie: TJulian Herzog / Creative Commons / CC BY
                   

Na konci léta 2020 se po mnoha letech naplno rozhořel konflikt o Náhorní Karabach mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Druhá jmenovaná země ho vyhrála a získala velkou část sporného území pod svou kontrolu. Boje zastavila až intervence ruské armády. Ta je však nyní kvůli svým prohrám na Ukrajině značně oslabena, a tak na Kavkaze mezi oběma stranami opět propukají boje. Znovu se ukazuje, že Ázerbájdžánu hrají do ruky moderní drony, proti kterým ani po dvou letech arménská strana nenašla adekvátní obranu.

Před dvěma lety drony Arménii rozdrtily

V roce 2020 dokázaly drony doslova rozvrátit arménskou obranu na frontě. Ázerbájdžán, který je v lepší ekonomické situaci díky těžbě ropy, si dokázal pořídit moderní stroje z Turecka a Izraele. I když nejvíce se tehdy skloňovaly turecké drony Bayraktar TB2, velkou část úspěchu mají na svém kontě izraelské Herony a sebevražedné drony kachní aerodynamické koncepce Harop. Ty si připisují úspěchy i v uplynulých dnech a ukazuje se, že je proti nim Arménie stále takřka bezbranná.

iZdroj fotografie: Aerofossile2012 / Creative Commons / CC BY-NC-SA
IAI Harop

Protivzdušná obrana Arménie stojí na sovětských a ruských systémech. Její důležitou část tvoří baterie systému S-300, jenž byl vyvinut ještě za dob SSSR. Měl by být schopen detekovat cíle až do vzdálenosti 300 kilometrů a podle druhu použitých střel je likvidovat i na více než 150 kilometrů. Ovšem záběry z posledních dní jasně dokazují, že se ázerbájdžánskému dronu Harop podařilo zničit minimálně jedno stanoviště tohoto systému.

Harop je dron, který je označován jako sebevražedný nebo jako takzvaná „loudavá” munice. Ve službě je již od roku 2005. Je 2,5 metru dlouhý a rozpětí jeho křídel činí 3 metry. Není tedy veliký jako běžné letadlo, ale v žádném případě ho nelze označit za dron malé velikosti. Jeho bojová hlavice má hmotnost 51 liber, což je cca 23 kg. Je poháněn pístovým motorem s tlačnou dvoulistou vrtulí, jež mu je schopna udělit rychlost až 417 kilometrů v hodině.

Letoun čeká na útok až 9 hodin

Startuje z kontejneru umístěném většinou na korbě nákladního automobilu, a to s pomocí přídavné startovní rakety, která po dohoření zřejmě odpadne. Jeho dolet v přímé linii je až 1 000 kilometrů, přímo řiditelný pozemním operátorem je však jen na vzdálenost cca 200 kilometrů. Je schopen při výdrži 9 hodin ve výšce až 4 600 metrů kroužit nad bojovou oblastí, přičemž do jeho řídícího systému operátor naprogramuje zjištěné cíle, například radiolokátory.

Ty poté může napadnout, i když jsou vypnuté. Létat a útočit tudíž dokáže i jako zcela autonomní dron, dokonce i bez spojení s pozemním řídícím centrem. Jeho řídící operátor využívá jeho kamer a detekčních přístrojů, které jsou soustředěny pod přídí v detekční půlkulové hlavici, i k průzkumu. Hlavní úlohou dronu však je po nalezení cíle ho sebevražedným útokem zničit. Pokud se mu to nepodaří, existuje u něho funkce nouzového návratu a přistání na domovském letišti či na jiné určené ploše.

Dron na nalezený cíl útočí po navedení obsluhou nebo vlastním programem v řídícím elektronickém systému jako celek, jeho výzbrojí je jeho vnitřní 23 kilogramů těžká výbušná hlavice. Existuje ale i menší verze tohoto dronu, jež je vyrobena z extrudovaného polystyrenu, zvaná mini-Harop. Ta má mít hlavici těžkou jen 3 až 4 kilogramy a ve vzduchu vydrží kolem 3 hodin. Stroje Harop je možné odpalovat i ze země či z lodi, údajně se vyvíjí verze s možností odpálení z letadla. Není přesně jasné, jaký druh dronu nyní Ázerbájdžán použil.

Ten má Haropy ve výzbroji již minimálně od roku 2016. Tehdy tyto drony nasadil k útokům na autobusy přepravující arménské vojáky, na velitelská stanoviště Arménské armády a na její radarové systémy. V roce 2018 Izrael za pomoci dronu Harop zneškodnil i moderní protiletadlový systém ruského původu Pancir v Sýrii. V září 2020 daleko za frontou měl tento dron usmrtit šéfa arménské vojenské rozvědky Arakela Martikyana. Během současných bojů si kromě systému S-300 na své konto údajně připsal tento dron i ruský radar P-18.

Proč není Arménie schopna se bránit dronům?

Diskuze Vstoupit do diskuze
56 lidí právě čte
Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Západ může reagovat na jaderný krok ruského prezidenta hned několika způsoby
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Jak je možné, že lidé přežili dobu ledovou: Museli být kreativní, zruční a dokonale sehraní
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Šťáva z kysaného zelí je pro tělo ultimátní zázrak. Mimo jiné podporuje hubnutí a ocení ji také diabetici
adbz.cz
adbz.cz
Zázvor je na podzim a v zimě k nezaplacení. Vypěstovat ho je hračka, navíc má až 3krát větší sílu než ten z obchodu