Bell P-39 Airacobra, stíhací letoun druhé světové války. Svou pověstí rozděloval národy na dva tábory

Druhé světové války se zúčastnila spousta typů letounů, avšak žádný nevzbuzoval takové vášně jako Bell P-39 Airacobra.

i Zdroj fotografie: Alan Wilson / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Stíhací letoun s dobrou manévrovatelností v nižších letových hladinách, Bell P-39 Airacobra, byl zařazen do provozu v roce 1941. Vyráběla ho firma Bell, která byla v té době mezi výrobci letadel čerstvým nováčkem. V konstrukci letounu zvolila firma několik zajímavých řešení, které přinesly rozporuplné ohlasy. Zatímco Spojené státy americké a Velká Británie letoun spíše zatratily, Sovětský svaz na něj nedá dopustit.

Složitý design stroj poznamenal

Poptávka po novém stíhacím letounu vyústila v nabídku od nového výrobce letadel, firmy Bell. Firma přišla s letounem, který dokázal vyvinout rychlost 627 km/h a nesl označení XP-39. Prototyp nicméně nedokázal naplnit požadavek amerického letectva na letoun, který bojuje zejména ve vyšší výškové hladině. Firma proto dostala několik doporučení, jak prototyp upravil, aby požadavkům vyhovoval.

Při implementaci avizovaných doporučení však došlo k zabrání veškerého místa a v trupu letadla nezbyl dostatečný prostor pro umístění turbokompresoru, který by z letounu udělal stroj, který by efektivně sloužil pro boj ve vyšších výškových hladinách. Použitím motoru bez turbokompresoru spolu s nárůstem hmotnosti se snížil i celkový výkon letounu.

iZdroj fotografie: Valder137 / Creative Commons / CC BY

I přes nižší výkon a neschopnost aktivně operovat ve vyšších výškových hladinách měl letoun zajímavý design. Bell P-39 disponoval trojkolovým podvozkem, motor měl umístěný za pilotní kabinou, menší křídla mu zaručovala lepší manévrovatelnost (ale také nemožnost dosáhnout vyšších letových hladin) a vrtule byla roztáčena prostřednictvím dlouhé spojovací hřídele, která procházela pod pilotem (v přídi byla situována výzbroj).

Sovětský svaz na ně nedá dopustit

P-39 Airacobry byly mj. také vcelku malé letouny, neměly tudíž k dispozici velkou nádrž, a proto nemohly absolvovat delší mise (boje). Ztráta možnosti bojů ve výškách a vcelku krátká doba pobytu ve vzduchu, znamenaly pro Velkou Británii i Spojené státy neakceptovatelnou překážku. Naopak pro Sovětský svaz, který vedl boje zejména v nižších letových výškách a letiště měl situovaná blíže k frontovým liniím, představoval P-39 skvělý stroj.

iZdroj fotografie: Gleb Osokin / Creative Commons / CC BY-SA

Sovětský svaz si letouny oblíbil a v provozu je udržel až do roku 1949. Rusové letouny nasadili v boji proti Německu a skvěle dokázali využít jejich silnou výzbroj a přednosti, kterými letouny disponovaly. V historii je ovšem zaznamenaný i jeden případ, kdy se s letouny naučili zacházet i Američané, když v roce 1942 na misi v Papui-Nové Guineji využili jejich potenciál střelbou na pozemní cíle či sestřelení japonských letounů.

Zdroj: War History Online

Diskuze Vstoupit do diskuze
74 lidí právě čte
Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Velké firmy začínají propouštět po tisících. Zaměstnanci se bojí, co přijde dál
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Proč se kočky bojí okurek: Jedna z teorií říká, že jim připomíná zvíře, které je jejich dávným nepřítelem
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Jak provést domácí klystýr: Kdy je to skutečně potřeba a za jakých okolností je lepší se mu vyhnout
adbz.cz
adbz.cz
Sušička bude sloužit až o 10 let déle: Čistit by se měly nejen filtry, ale i senzory vlhkosti