Česká firma představila v Praze drony připomínající íránské Šáhidy. SABRE letí 400 km/h a unese 30 kg nákladu

Ve středu 21. října 2026 stáli návštěvníci haly 5 v PVA EXPO Praha před sestavou, která v českém obranném průmyslu nemá přímou obdobu. Na stánku 563 vystavila firma KBP International dva bezpilotní stroje najednou: úderný SABRE a cílový TARGON 45. Jeden má útočit. Druhý má simulovat útočníka, aby se proti němu dalo cvičit. A právě SABRE okamžitě přitáhl pozornost srovnáním s íránskými Šáhidy, které od roku 2022 devastují ukrajinská města.

Proč se mluví o Šáhidech

Podobnost nestojí na tom, že by SABRE vypadal jako kopie Šáhidu-136. Stojí na operační logice, kterou válka na Ukrajině vytáhla z okraje vojenského plánování do středu pozornosti: pevné křídlo, úderné nasazení na dálku, start z mobilní pozice bez klasické ranveje, z katapultu nebo s raketovým pomocným startem. Žádná závislost na letištní infrastruktuře, rychlé přemístění, rychlý odpal.

Česká armáda sama tuto paralelu potvrdila ještě před pražskou premiérou. V roce 2025 strakoničtí vojáci testovali střelbu na vysokorychlostní vzdušný cíl, u něhož plukovník Daverný výslovně řekl, že má z hlediska velikosti, tvaru a rychlosti podobné vlastnosti jako Šáhid-136. Kontext Šáhidů tedy není marketingová zkratka, je to referenční rámec, se kterým pracují i české ozbrojené složky.

Tvrdá čísla: rychlejší, ale s kratší rukou

Podle technických údajů, které KBP International vystavila přímo na veletrhu a které zaznamenal mimo jiné Army Recognition, vypadají parametry SABRE takto:

Rozdíl je zřetelný. SABRE je více než dvakrát rychlejší, což dramaticky zkracuje reakční čas protivzdušné obrany. Zároveň má ale výrazně kratší dosah: Šáhid dokáže zasáhnout cíle stovky kilometrů za frontovou linií, zatímco SABRE operuje v taktickém okruhu do 400 kilometrů. Jinak řečeno: český dron je sprintér, íránský maratonec.

Firma popisuje náklad jako „konfigurovatelný úkolový náklad“ do 30 kg, ale konkrétní typ bojové hlavice ani jiné výbavy veřejně nespecifikuje. U SABRE rovněž chybí jakákoli zmínka o systému návratu či padákovém přistání, což ho podle veřejně dostupných informací řadí velmi blízko jednosměrným úderným prostředkům, byť výrobce toto označení explicitně nepoužívá.

Dva drony, dvě zcela odlišné role

TARGON 45 je úplně jiný příběh. Nejde o útočný prostředek, ale o vzdušný terč pro výcvik protivzdušné obrany, testování zbraní a validaci obranných systémů. Má pístový motor, podporuje autonomní i manuální let, startuje z katapultu nebo s raketovým pomocným startem a na rozdíl od SABRE disponuje padákovým přistáním pro opakované použití.

Právě TARGON 45 dává podle nás největší praktický smysl v kontextu obrany proti Šáhidům. Ne jako zbraň proti nim, ale jako jejich simulátor. Pokud armáda potřebuje cvičit obsluhy protiletadlových systémů na cíle, které se chovají jako íránské drony, potřebuje přesně takový stroj, dostatečně věrohodný, a přitom znovupoužitelný.

Kde stojí SABRE v evropském srovnání

Český dron nevzniká ve vzduchoprázdnu. Evropský obranný průmysl v posledních dvou letech chroustá jednu premiéru za druhou. Rheinmetall testuje barážující munici FV-014 s doletem do 100 km a nákladem kolem 6 kg. Helsing představil přesný úderný dron HX-2 s doletem rovněž do 100 km. Obě platformy jsou lehčí a kratšího dosahu.

Nejbližší srovnání nabízí MBDA se systémem DELUGE: turbojet, rychlost kolem 400 km/h, dolet až 500 km a náklad ve třídě 50 kg. SABRE se tedy v evropském kontextu tlačí do kategorie těžších a rychlejších jednosměrných efektorů, nikoli mezi lehké barážující munice. To je ambiciózní pozice, a pro českou firmu neobvyklá.

Exportní produkt s otevřenými otázkami

KBP International se sama profiluje jako obchodní a exportní entita českého holdingu KBP, sdružujícího výrobce motorů MVVS a dalších technologií. Na Future Forces 2026 nevystupovala jako okrajový vystavovatel, byla hlavním partnerem celého fóra a zlatým partnerem konference Future Air Force. SABRE na stánku prezentovala vedle pneumatického odpalovacího systému CATA BX od estonské firmy Threod, který zvládne start dronu do 150 kg za méně než tři minuty.

Veřejně potvrzená objednávka od Armády ČR zatím neexistuje, ačkoli obecný zájem armády o bezpilotní prostředky je nesporný: ministerstvo obrany plánuje pořídit 3 000 dronů do roku 2028 a český zbrojní export mezi lety 2021 a 2023 vyskočil ze 14 na téměř 50 miliard korun. Případný vývoz SABRE do konfliktních zón by podléhal licenčnímu režimu podle zákona č. 38/1994 Sb. a osmi kritériím EU, která posuzují mimo jiné situaci v cílové zemi a riziko odklonu ke třetí straně.

O termínech sériových dodávek ani výrobní kapacitě firma veřejně nehovoří. Jisté je jedno: česká obranná firma už neukazuje jen podpůrné systémy, ale platformu, která se hlásí do stejné operační kategorie, jakou na bojišti proslavily íránské drony v ruských rukou. A dělá to rychleji.