České Skyfoxy pro Ukrajinu. Babiš chce, aby je koupily země, které jí dříve dodaly F-16

Deset proudových letounů z Aero Vodochody má Ukrajině zaplatit čtveřice evropských států, které už jí pomohly s přechodem na F-16.

L-39 Skyfox i Zdroj fotografie: AERO Vodochody
                   

Podle informací ukrajinského serveru Defense Express, které převzala ČTK a česká média, chce český premiér Andrej Babiš společně s ukrajinskými představiteli navrhnout Norsku, Dánsku, Nizozemsku a Belgii, aby financovaly nákup deseti kusů L-39 Skyfox pro ukrajinské letectvo. Celkový účet se podle odhadů odvozených z referenčních kontraktů pohybuje mezi 6 a 7,5 miliardami korun. Nejde přitom jen o cenu trupu, balík zahrnuje pilotní výstroj, simulátory, výcvik i servisní infrastrukturu. Souhlas oslovených zemí zatím veřejně potvrzen není, ale logika návrhu je jasná: právě tyto státy už ukrajinské letectvo financují a budují.

Co je Skyfox a proč není „jen školní letadlo“

Aero L-39 Skyfox je přejmenovaná a dotažená verze programu L-39NG, tedy nástupce legendárního L-39 Albatros, na kterém se od sedmdesátých let učily létat tisíce pilotů východního bloku. „České“ je na něm doslova všechno: Aero Vodochody uvádí kolem 600 subdodavatelů, z toho přibližně 400 z České republiky.

Oproti původnímu Albatrosu je Skyfox prakticky nový letoun: kratší a lehčí drak, větší křídlo, jednodílný překryt kabiny, skleněný kokpit s průhledovým displejem a systémem HOTAS, integrovaný virtuální výcvikový systém pro přípravu pilotů strojů čtvrté i páté generace. Klíčové parametry:

  • Maximální rychlost: 907 km/h (oproti 750 km/h u L-39C)
  • Interní dolet: 1 900 km (oproti 1 000 km u L-39C)
  • Výdrž: 3 hodiny 45 minut (oproti 2,3 hodiny)
  • Závěsníky: 5 (oproti 2 u základní verze Albatrosu)
  • Užitečné zatížení: 1 350 kg
  • Přetížení: +8/−4 G

Aero navíc nabízí konfiguraci nazvanou „Drone Hunter“, tedy letoun vybavený elektrooptickým a infračerveným senzorem v podu, laserovým značkovačem, 70mm laserem naváděnými raketami a volitelně 12,7mm gunpody. Výdrž v této roli přesahuje s přídavnými nádržemi čtyři a tři čtvrtě hodiny. Pro Ukrajinu, která denně čelí stovkám íránských dronů Šáhid, to není akademická úvaha, je to provozní potřeba.

Proč zrovna země od F-16

Výběr adresátů není náhodný. Dánsko a Nizozemsko stály u společného prohlášení o transferu stíhaček F-16 Fighting Falcon pro Ukrajinu už v srpnu 2023. Norsko v červenci 2024 oznámilo dar šesti vlastních F-16. Belgie se zapojila do širší letecké koalice, která ukrajinským vzdušným silám pomáhá s přechodem od sovětských MiGů-29 a Su-27 k západním platformám.

Všechny čtyři země tedy mají zkušenost s financováním ukrajinské letecké kapacity, od samotných strojů přes výcvik pilotů až po munici a údržbu. Babišův návrh na ně logicky navazuje: kdo už platí provoz F-16, ten rozumí tomu, že piloti potřebují i výcvikovou platformu pro cestu k těmto strojům.

Zároveň je v tom čitelný vzorec, který Babiš uplatňuje i jinde. Česká muniční iniciativa funguje na stejném principu: Česko koordinuje a zajišťuje průmyslovou kapacitu, zahraniční partneři financují. Premiér to v lednu 2026 řekl otevřeně: iniciativa může pokračovat, dokud ji budou ostatní země financovat. Skyfox je tentýž model přenesený z munice na letouny.

Dva v jednom: výcvik i boj

Ukrajina potřebuje Skyfoxy ze dvou důvodů najednou. Za prvé, její stávající park cvičných L-39 Albatros stárne a náhradní díly z původní sovětské produkce docházejí. České ministerstvo obrany už v červenci 2025 schválilo letecký výcvik osmi ukrajinských pilotů prostřednictvím státního podniku LOM Praha, právě na strojích L-39 a na simulátorech připravujících přechod na F-16. Skyfox by tuto linii posílil přímo na ukrajinské půdě.

Za druhé, válka trvající už více než čtyři roky ukázala, že levné pomalé drony nelze ekonomicky ničit drahými raketami země-vzduch. Skyfox v roli lovce dronů nabízí rychlejší reakci než vrtulníky a výrazně nižší provozní náklady než bojové stíhačky. Jedna hodina letu Skyfoxu stojí zlomek toho, co hodina F-16, a proti Šáhidu letícímu rychlostí kolem 180 km/h nepotřebujete nadzvukový stroj.

Pro srovnání: italský Leonardo M-346 je výkonnější dvoumotorový letoun s maximální rychlostí 1 090 km/h a dostupem 13 700 metrů, ale cílí na segment pokročilého taktického výcviku LIFT a je výrazně dražší. Britský BAE Hawk T2 dosahuje rychlosti přes 1 000 km/h a operuje do výšky necelých 13 000 metrů, opět s vyšší pořizovací i provozní cenou. Skyfox nemíří do jejich ligy, je levnější most mezi základním výcvikem a reálným bojovým nasazením. Právě proto dává pro Ukrajinu smysl.

Kdy reálně a za kolik

I kdyby se oslovené státy dohodly rychle, první stroje by Ukrajina viděla nejdříve v letech 2028–2029. Referenční zakázky to potvrzují: Maďarsko podepsalo kontrakt v dubnu 2022 a první tři kusy převzalo až v květnu 2025. Česká armáda uzavřela smlouvu v listopadu 2022, sériová výroba začala v květnu 2023 a dodávky běží v letech 2024–2025. Obvyklá lhůta od podpisu po předání se pohybuje kolem 28 až 36 měsíců.

K tomu přistupuje kapacitní omezení: Aero v červnu 2026 oznámilo nové zakázky pro Afriku a Ameriku a uvedlo, že výrobní linku má zaplněnou do druhého čtvrtletí 2027. Ukrajinská objednávka by se tedy řadila za existující kontrakty.

Odhadovaná cena celého balíku (deset letounů, simulátory, výcvik, servis, infrastruktura) se podle Defense Express pohybuje mezi 250 a 300 miliony dolarů, tedy zhruba 6 až 7,5 miliardy korun. Pro čtveřici bohatých severoevropských států rozložených do několika let to není astronomická částka, zvlášť ve srovnání s tím, co už do ukrajinské obrany investovaly.

Evropský model, který se testuje

Na celém návrhu je nejzajímavější nikoli deset letadel, ale princip, který za ním stojí. Jeden stát nabízí svůj průmyslový produkt, jiné státy platí a Ukrajina získává schopnost. V březnu 2026 Británie, Finsko a Nizozemsko oznámily nový mechanismus společného obranného financování, v červenci se k němu připojilo Polsko. Česká muniční iniciativa běží na stejné logice už déle než rok.

Skyfox pro Ukrajinu by byl dalším testem tohoto modelu, tentokrát ne s municí, ale s kompletní leteckou platformou včetně výcviku a servisu. Pokud projde, vytvoří precedent pro další evropské zbrojní programy financované koalicí ochotných. Pokud ne, zůstane jako důkaz, že od politického návrhu ke smlouvě vede v Evropě stále velmi dlouhá cesta.

Deset Skyfoxů válku nerozhodne. Ale model, ve kterém český průmysl dodává, severní Evropa platí a Ukrajina létá, může přežít déle než kterýkoli jednotlivý kontrakt.

Jak reálné je, že někdo zaplatí Skyfoxy Ukrajině bez české spoluúčasti?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Oto Dufek

Zobrazit další články