Čínský letecký průmysl v posledních desetiletích značně vyrostl, jeho firmy dokáží produkovat bojová letadla na světové úrovni. O tom svědčí i skutečnost, že byla Čína druhou zemí na světě, která byla schopna vyrábět bojová letadla páté generace, a sice Chengdu J-20 Mighty Dragon. Zatím je nejspíše k prodeji jiným zájemcům nenabízí, ale může jim dodat třeba velmi schopné letouny čtvrté generace, na což některé země evidentně slyší.

Čínská letadla bývala kopiemi sovětských

Čína v minulosti letadla také exportovala, ale většinou se jednalo o stroje založené na sovětských technologiích. Nejznámější jsou Chengdu J-7 Fishcan, tedy vlastně čínské verze Mikoyan-Gurevich MiG-21 Fishbed. Uchytily se v zemích jako Severní Korea, Tanzanie, ale i Egypt nebo Írán. Nyní ale Čína vyrábí mnohem schopnější stroje založené na domácích technologiích, které využívají i různé typy čínských střel a pum, a to včetně přesně naváděných.

iZdroj fotografie: Shimin Gu / Creative Commons / CC BY-SA

Jedním z takových letounů je jednomotorový Chengdu J-10 Vigorous Dragon považovaný za jakýsi čínský ekvivalent amerického General Dynamics F-16 Fighting Falcon. Jeho nejnovější verze je vybavena radarem typu AESA, a mj. umí odpalovat i moderní střely vzduch-vzduch, ať jde o radarem naváděné PL-15 a infračervené PL-10, nebo o střely KD-88 určené k útoku na pozemní cíle s dosahem až 200 km. Další alternativou jsou pak letouny PAC JF-17 Thunder.

Pákistán staví letectvo na strojích z Číny

Čína začíná být s vlastními letadly na zahraničních trzích úspěšná, a daří se jí nahrazovat dokonce i vyspělé alternativy. Asi nejlepším zákazníkem je aktuálně Pákistán, v jehož výzbroji je 150 kusů JF-17 a 14 kusů J-10C. Stroje tak začaly tvořit páteř pákistánského letectva, a v této roli postupně nahrazují americké F-16 nebo francouzské Dassault Mirage III a Dassault Mirage 5.

Čínský letoun J-10C může být skvělou alternativou za nejlepší americkou stíhačku F-16, objevit se může dokonce i v NATO

Podle některých zpráv jednají o nákupu J-10C s Čínou také Egypt nebo Saudská Arábie, a zvláště v případě druhého zájemce jde o velmi solventního klienta a tradičního odběratele západních zbraní. V současnosti přitom potřebuje nahradit stárnoucí letouny Panavia Tornado. Čínská letadla jsou přitom pro řadu států atraktivní nejen cenou a nabízenými schopnostmi, ale i možností vymanit se ze závislosti na Rusku a Západu.

Konkrétně Rusko se v poslední době nejeví jako partner schopný dostát svým závazkům (třeba Indie by kvůli tomu mohla být nucena odstavit až 50 % svého letectva), a jeho zbraně evidentně nejsou tak kvalitní, jak tvrdilo. Západ zase dodávky často podmiňuje napří. dodržováním lidských práv a jiných norem, což není pro mnohé režimy příliš komfortní. Čína naopak žádné takové požadavky nemá, i když dodávkami samozřejmě posiluje svůj vliv.