Stovky ruských letounů MiG-29 a Su-30MKI už nemusí vzlétnout, když pro ně země nemají náhradní díly – chybět může cokoliv

Sovětský svaz a Rusko dodalo v minulosti bojová letadla do mnoha zemí, ale kvůli válce nemá kapacity na výrobu náhradních dílů. Takové stroje tak mohou rychle dolétat.

Mikoyan MiG-29 Fulcrum i Zdroj fotografie: Robert Sullivan / Public Domain
                   

Válka na Ukrajině má dopad také na mnohé země tradičně nakloněné Rusku, a to v poněkud možná nečekané oblasti. Sovětský svaz (a později Rusko) jim totiž v minulosti dodával vyspělé zbrojní systémy a zároveň zajišťoval jejich servis, školení nebo náhradní díly. Jenže ruský zbrojní průmysl je nyní plně vytížený plněním aktuálních potřeb ruských ozbrojených sil, takže se nemůže starat o zahraniční partnery. Typickým příkladem je situace bojových letounů jako Suchoj Su-30 Flanker-C a Mikoyan MiG-29 Fulcrum.

Indické letectvo na ruských strojích stojí

Bojové letouny ruského nebo sovětského původu jsou ve výzbroji řady zemí, které s největším státem světa často udržují přátelské (i jiné) vztahy. Jde třeba o Vietnam nebo Alžírsko, ale asi nejvíce z nich je postižena Indie. Ta má ve své výzbroji 247 kusů Suchoj Su-30MKI a 65 letounů MiG-29UPG; a mimo nich i další sovětská / ruská letadla a vrtulníky. Jde přitom o více než 1/2 vzdušné síly nejlidnatější země světa. Náhradní díly na ně dostávala z Ruska, ale jejich dodávky v současné době váznou, což má samozřejmě kritický dopad na bojeschopnost.

Indický MiG-29UPG iZdroj fotografie: Uživatel aztonyx / Creative Commons / CC BY
Indický MiG-29UPG

To znamená pro Indii obrovský problém, protože má napjaté vztahy se svými sousedy – a to hlavně s Pákistánem, s nímž už svedla několik válek – ale také s Čínou. Nakupuje sice i jiná letadla, třeba francouzský Dassault Rafale, případně má své vlastní letouny HAL Tejas, ale uzemnění ruských letadel to nemůže vykompenzovat. Indie proto tlačí na Rusko, aby jí poskytlo licence a umožnilo jí vyrábět si díly sama, problém by tím vyřešila. S přijímáním technologií má ostatně indický průmysl veliké zkušenosti a už takto vyrábí třeba modernizovaný AK-203.

Letouny jsou starší, ale stále schopné

MiG-29 nebo Su-30 sice již nepatří k těm nejmodernějším (první jmenovaný začal přicházet do výzbroje v roce 1981, zatímco druhý 1996), ale prošly některými modernizacemi. Navíc letadla, s nimiž se mohou střetnout, jsou na podobné nebo horší úrovni. Třeba značná část čínského letectva stojí na letounech vyvinutých ze sovětského Suchoj Su-27 Flanker, Pákistán pak zase používá hlavně starší General Dynamics F-16 Fighting Falcon a čínské CAC/PAC JF-17 Thunder. Oba letouny jsou vidět i ve Válce na Ukrajině, i když Suchoj Su-30 má jenom Rusko.

Vzhledem k situaci se Rusko zdá být k transferu technologií svolné, ale zároveň ví, že si tím „kope hrob“. V reálu to totiž znamená, že pokud se větší počet náhradních dílů začne vyrábět v Indii nebo jinde, tak samo Rusko do budoucna přijde o miliardy dolarů za jejich prodej, a stejně tak za servis v zahraničí. Důvěryhodnost Ruska coby spolehlivého dodavatele zbraní je navíc podkopána, takže hrozí, že se začnou mnozí tradiční zákazníci raději rozhlížet v jiných zemích. I když třeba na IDEX 2023 se Rusko docela předvedlo.

Indický Su-30MKI

Jak velkou ranou by pro Rusko byla ztráta zakázek?

Diskuze Vstoupit do diskuze
113 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články