Drony by mohly pomoci s obranou proti dronům. V roli lovců by číhaly na nepřítele a poté by ho i zlikvidovaly

Pro dnešní armády drony na bojišti neznamenají jen zvládat je správně využívat, ale i umět se proti nim bránit. To je dovednost, kterou si musí osvojit všechny moderní armády. Právě obrana proti dronům přitom není jednoduchá, protože dronů může být velmi mnoho, mají různé velikosti a létají v různých výškách a různými rychlostmi. Navíc jsou levné, často mnohokrát levnější než zbraně, které jsou na boj s nimi určené. S jedinou zatím spíše teoretickou výjimkou. Proti dronům by totiž mohly bojovat zase drony.

Dronů je mnoho typů

Místo toho, aby musely armády nasazovat drahé protiletadlové systémy, měly by prostě drony, které by se s hrozbou nepřátelských dronů na obloze vypořádaly. Zní to jednoduše, ale je to mnohem složitější, než se zdá. Prvním úskalím je fakt, že existuje celá škála dronů. Od strojů, jež se vejdou mezi dva prsty lidské ruky, až po drony, které dosahují velikosti běžného bojového letadla.

Je tedy jasné, že by muselo být vytvořeno mnohem více dronů, které by zase mohly napadat jen drony určitého typu. I když je zřejmé, že spíše by se tímto způsobem lovily drony menší a levnější než velké a drahé bojové stroje kategorie Repaer. Druhým problémem může být pohon. Obecně existují dva nejčastější pohony dronů. V prvním případě má dron pevná křídla a vrtuli či proudový motor a pohybuje se jako letadlo.

iZdroj fotografie: Uživatel Bayhaluk / Creative Commons / CC BY-SA

V druhém případě jde o kvadrokoptéry. První pohon dává stroji větší rychlost, ale omezené manévrování, druhý typ dronu je pomalejší, ale může velmi snadno měnit směr letu. Proto opět platí, že bude nutné najít nějakou strategii podle pohonu vlastního a nepřátelského stroje. A samozřejmě u velikosti, protože dvoumetrový dron se určitě chová ve vzduchu za letu jinak než třiceticentimetrový.

Otázkou také zůstává, jak by drony-lovci své oběti vlastně zneškodnily. V této oblasti existují hned dvě hlavní úskalí. Prvním je samotné zaměření nepřátelského dronu. Ten může být malý a nemusí být dobře vidět. Na malou vzdálenost to teoreticky může dělat obsluha vizuálně, ale takových případů bude minimum. Experimentuje se například se systémem několika kamer, které by pomáhaly drony lokalizovat a zaměřovat se na ně. Takovým případem může být třeba dron AerialX.

Zaměření a likvidace

Je ale stále více jasné, že k zaměřování budou zapotřebí radary. A to radary, které ponese samotný dron-lovec. V tomto případě bude tedy nutné vyvinout levný typ malého výkonného radaru, jenž takovému stroji umožní nepřítele zaměřovat. Velmi efektivní by mohly být celé roje vzájemně on-line spolupracujících dronů. Počítá se i s tím, že takové drony by musely mít jistou míru autonomie a řízené by byly pomocí integrovaných systémů umělé inteligence, která by jim umožňovala nepřátelské drony identifikovat i bez zásahu operátora.

Pokud to zvládnou, zůstane poslední úkol. Jak vlastně dron, který chcete sundat z oblohy, zlikvidovat. Jednoduchým řešením je srážka, ale ta přinese i ztrátu dronu-lovce, což by v případě levných strojů nemusel být problém. Možností je třeba vystřelovací síť nebo mračno uhlíkatých vláken, do nichž by se protivníkův dron za letu zapletl.

Zvažuje se třeba metoda rozprašování acetonu, která by mohla zabírat na levné drony vyrobené z lehkých pěnových materiálů. Nebo možnost postavit drona-lovce kolem jakési brokovnice, jež by na zjištěného a zaměřeného nepřítele vystřelila. Každopádně je jasné, že proměnných je v těchto případech celá řada a bude je nutné nějakým způsobem vyřešit.

Možná ale, že vlastně ne všechny. Modeláři, kteří již řadu let pořádají dokonce i mezinárodní soutěže se speciálně zkonstruovanými modely, při nichž bojují ve vzduchu se svými modely – drony (!) – proti sobě ve vzájemných soubojích, ve kterých mají za úkol „ustřihnout“ soupeři za ním vlající fáborek, by mohli vyprávět…