Čína se snaží se svými zbraněmi uchytit na světových trzích, což se jí nejspíše postupně daří. J-10C pro egyptské letectvo je dalším úspěchem.
Čína se začíná se zbrojními produkty stále častěji prosazovat i tam, kde v minulosti dominovali jako dodavatelé Američané nebo Rusové. Má to několik důvodů, třeba snahu na prodeji zbraní vydělat, ale i šířit svůj vliv do jiných států. Ty mohou mít zase motivy opačné, tedy zbavit se závislosti na dominantním dodavateli, u něhož mu třeba nevyhovují podmínky, případně nesouhlasí s jeho politikou. I to může být důvod, proč dal Egypt při nákupu moderních bojových letadel košem Americe a zvolil si čínský Chengdu J-10C Vigorous Dragon.
Egypt chce více zbrojních dodavatelů
Hlavní silou egyptského letectva jsou letouny General Dynamics F-16 Fighting Falcon, často ve verzi A a B pocházející z 80. let 20. století. ArmyRecognition uvádí, že chce ovšem koupit modernější alternativy, přičemž mělo na výběr mezi americkou F-16 verze V, která je známější jako Block70/72, nebo konkurenčním čínským J-10C. Kvalitativně jde o velmi podobná letadla, ale jedním z důvodů volby toho čínského byla právě diverzifikace dodavatelů.
J-10C je nejmodernější verzí J-10, který je vyráběn od roku 2002, uvádí Wikipedia, a má mnoho společných rysů s F-16; panuje dokonce přesvědčení, že se Číňané v mnohém inspirovali a získali některé technologie z Izraele. Jde o jednomotorový letoun spíše menší velikosti – dlouhý je 16,9 metrů – s velmi dobrou manévrovatelností. Verze C má mnohá vylepšení, například výkonnější motor, moderní radar typu AESA, systémy elektronického boje či infračervený vyhledávač, což může pomoci se zaměřováním nepřátel s vlastnostmi stealth.
J-10C používá střelu PL-15 s dosahem 300 km
Kromě dobrých výkonů jako je rychlost Mach 1,8 nabízí čínský letoun i solidní možnosti vyzbrojení. Má rychlopalný kanon, ale hlavně 11 závěsných bodů na různé typy střel, pum a dalších zbraní nebo přídavné nádrže do hmotnosti 5,6 tun. Modernizovaná verze C dostala také možnost používat čínské radarem naváděné střely PL-15, uvádí NationalInterest, s dosahem až 300 km, i když Egypt pravděpodobně dostane exportní verzi, kde je omezený na 145 km. Jde tedy o zbraň srovnatelnou s americkou střelou AIM-120 AMRAAM.
Kolik přesně Egypt čínských letadel nakoupí, není jasné, ale po Pákistánu bude druhou zemí, opět muslimskou, která na ně vsadí. A jestli s ním budou mít letectva dobré zkušenosti, lze očekávat, že by Čína mohla najít další zákazníky, a to třeba u zemí na severu Afriky nebo na Blízkém východě. Mnohé z nich by mohly mít důvody, proč nechtít americké a ruské alternativy, a nelze pochybovat, že jim může Čína dát i výhodné finanční podmínky.