Evropský superstíhač se rozpadl, Airbus tasí plán B: bojový dron Ravenstorm má nahradit piloty i celý program FCAS

Ravenstorm, oficiálně U760, stál v hale jako odpověď na otázku, kterou si evropský obranný průmysl kladl celé měsíce: co bude dál, až NGF skončí. Airbus ale nepřišel s jedním strojem. Přišel s dvoustupňovým plánem, který mění samotnou logiku evropské vzdušné moci. Místo jedné nové stíhačky nabízí síťovaný ekosystém pilotovaných a nepilotovaných platforem, kde pilot neztrácí křeslo, jen mění roli z řidiče na velitele.

Co přesně se 8. června rozpadlo

Francie a Německo oznámily konec společného vývoje pilotovaného jádra programu FCAS, stíhačky nové generace označované jako NGF (Next Generation Fighter). Spor mezi Airbusem a Dassaultem se táhl roky. Šlo o vedení projektu, rozhodovací pravomoci, dělbu práce i duševní vlastnictví. Podle Reuters Dassault požadoval větší podíl, než bylo původně domluveno; z francouzské strany je zase doložená neochota rozmělnit vedení návrhu. Kancléř Merz a prezident Macron nakonec uznali, že firmy společnou řeč nenajdou.

Důležité je ale to, co nepohřbili. Obě vlády mluví o pokračování takzvaného Combat Cloudu, datové a síťové vrstvy, která měla propojovat pilotované i bezpilotní stroje. A právě tady Airbus vidí svůj prostor. Evropa přišla o společný drak šesté generace. Nepřišla ale nutně o všechny síťové a dronové prvky, které pod značkou FCAS vznikaly.

Dvoustupňový plán: Valkyrie teď, Ravenstorm za pár let

Airbus nereaguje improvizací. Jeho „plán B“ stojí na dvou nohách a obě existovaly dřív, než NGF definitivně padl. Už v roce 2024 představil na ILA koncept Wingman, bezpilotní doprovod pro Eurofighter. V červenci 2025 oznámil partnerství s americkým Kratosem na platformě XQ-58A Valkyrie. Ravenstorm a Valkyrie proto nejsou kresbou z čistého stolu po 8. červnu, ale urychleným převzetím připravené dronové větve původní roadmapy.

Krok jedna, U740 Valkyrie: Letově prověřená americká platforma, kterou Airbus osazuje vlastním evropským mission systémem MARS. První dva kusy s tímto systémem mají vzlétnout ještě v roce 2026. Cíl je operační schopnost pro německé letectvo do roku 2029. Eurofighter přitom slouží jako velitelský stroj.

Krok dva, U760 Ravenstorm: Evropský bojový dron vyšší váhové třídy s rozpětím 10 metrů a délkou 13 metrů. Určený pro údery vzduch-země, obranu vzduch-vzduch i elektronický boj. Dostupnost na počátku třicátých let. Na ILA 2026 zatím jako maketa 1:1, bez zveřejněného pohonu, stealth parametrů nebo ceníku.

Klíč k „evropské suverenitě“ se přitom přesouvá z draku do softwaru. Valkyrie stojí na americké platformě, ale Airbus ji prodává přes evropský MARS, autonomní řízení MindShare a suverénní datovou vrstvu. Méně záleží na tom, kdo vyrobil křídlo. Víc na tom, kdo řídí misi.

Nahradit piloty? Spíš jim změnit práci

Ravenstorm piloty neruší. Mění jim popis práce. Airbus používá princip „zadej úkol, neleť za něj“ (tasked, not flown): dron nedostává povely krok za krokem jako dálkově řízený model. Dostane úkol a sám si spočítá trasu, pracuje se senzory, provede rutinní nebo vysoce rizikovou misi. Pilot v Eurofighteru zadává cíle a úroveň autonomie. Zůstává finální autoritou.

Systém MARS funguje jako otevřená architektura s rychlými softwarovými aktualizacemi a standardizovanou integrací senzorů i zbraní. MindShare pak umí koordinovat celé skupiny platforem najednou. Airbus výslovně mluví o „nahrazení chybějícího pilota“ na úrovni mission systému, ne o vyřazení člověka z rozhodovací smyčky.

Pro evropské vzdušné síly to znamená posun ve výcviku. Poroste význam datového managementu, taktiky člověk-stroj a velení roji. Piloti se spíš stanou veliteli mise, než že by rychle mizeli z kokpitů.

Americký náskok a evropská mezera

Srovnání s americkým programem CCA ukazuje, kde Evropa stojí. General Atomics má svůj YFQ-42A, koncepčně blízkého bratrance Ravenstormu, ve fázi reálných letových zkoušek. Oficiální označení dostal v březnu 2025, poprvé vzlétl v srpnu 2025 a v únoru 2026 absolvoval první semiautonomní misi. Ravenstorm je k červnu 2026 stále maketa.

Rozpočtové okno se přitom otevírá. V roce 2025 všechny státy NATO splnily alespoň dvouprocentní cíl podílu HDP na obranu, evropské státy a Kanada investovaly přes 14 bilionů korun. Evropská obranná agentura odhaduje výdaje EU na obranu v roce 2025 na 381 miliard eur, tedy 2,1 % HDP. Peníze na nové akvizice existují. Co chybí, je veřejná cena Ravenstormu a finální obchodní model.

Pro Česko je téma zatím koncepčně relevantní, nikoli akviziční. Modernizace českého letectva stojí na 24 strojích F-35A od roku 2031; koncepční dokumenty obecně počítají se synchronizovaným působením osádkových a robotických prostředků, ale bez konkrétního programu loyal wingman.

Ne náhrada stíhačky, ale náhrada logiky

Airbus po krachu NGF neprodává jednu stíhačku místo jiné stíhačky. Prodává jinou architekturu boje, síťovanou, škálovatelnou, rychleji nasaditelnou. Ravenstorm může vyplnit mezeru v elektronickém boji, úderech a rozšíření bojové hmoty. Nemůže ale sám nahradit pilotované jádro šesté generace. To bude vyžadovat novou politickou koalici, nový průmyslový model, možná i novou míru pokory na obou stranách Rýna.

Porážka jedné konkrétní francouzsko-německé governance neznamená konec evropské obranné spolupráce. Znamená ale přiznání, že Evropa teď hledá rychlost přes hybridní model (americká platforma, evropský mozek) místo čistě evropského draku od nuly. Jestli to stačí na strategickou autonomii, rozhodne až okamžik, kdy Ravenstorm přestane být maketou a poprvé vzlétne.