Soubojů moderních letadel je v posledních letech velice málo. Většinou totiž plní jiné role, ale ani jejich střet zcela vyloučit nelze.
Letecký souboj si stále mnoho lidí představuje jako střet jednoho nebo více letounů, které se k sobě přiblíží a jeden na druhého pálí – asi jako za druhé světové války. V současnosti však plní letadla jiné úkoly a jejich piloti se i v době konfliktů a válek dostanou do soubojů jenom výjimečně. Ale přesto je zajímavé odhadovat, jak by souboj letounů, třeba ruského Suchoje Su-35S Flanker-M a ukrajinského General Dynamics F-16 MLU Fighting Falcon, dopadl.
Letouny by se k sobě těžko přiblížily
O souboji lze spekulovat pouze na základě známých technických údajů, protože se ve skutečnosti nikdy neuskutečnil, ačkoliv se již letadla v napjatých situacích potkala. V obou případech jsou 4. generace, ale Su-35S je novější – oficiálně byl zařazen do služby v roce 2014, uvádí Wikipedia. Oproti tomu F-16 MLU má základ v 80. letech 20. století, ale v pozdější době prošel výraznou modernizací a prodloužením životnosti, informuje F-16.
Setkání letounů je každopádně v případe konfliktu dvou silných nepřátel nepravděpodobné z důvodu husté protivzdušné obrany. Je totiž natolik nebezpečná, že je k sobě prakticky nenechá přiblížit – v opačném případě by je protiletadlovými střelami zničila. Letouny se proto soustředí hlavně na bombardování střelami nebo klouzavými pumami na vzdálenost desítek kilometrů od linie protivníka, takže bývají min. 100 kilometrů od sebe.
Střely s dlouhým dosahem nejsou vše
Moderní bojové letouny, včetně Su-35S a F-16 MLU, jsou uzpůsobeny k vedení boje na dlouhou vzdálenost. Ten ruský by v tom měl pravděpodobně výhodu, protože disponuje výkonnější radarem, a NationalInterest uvádí, že může nést až 4 střely R-37M s údajným dosahem až 400 km, i když v reálu jsou takové zbraně používány na mnohem kratší vzdálenost. Naopak dosah střel AIM-120C-7 pro F-16 je 120 km, uvádí ArmyRecognition.
V tomto nejpravděpodobnějším typu souboje, ačkoliv se ještě nikdy neudál, by kromě radarů a střel hrály roli i systémy elektronického boje. Ruský Su-35S disponuje systémem L175M Khibiny-M, který se však v praxi neukázal tak účinný, a min. jeden poškozený se dostal i do rukou západních analytiků. I ukrajinské F-16 pak mají nějaký typ systému elektronického boje v USA upravený tak, aby byl účinnější proti ruským zbraním, uvádí AirAndSpaceForces.
Hodně nepravděpodobné také je, že by se letouny dostaly do boje na krátkou vzdálenost. Kdyby se to stalo, záleželo by hlavně na kvalitě výcviku. F-16 je menší a lehčí, což jí zajišťuje velice dobrou manévrovatelnost a v rukách zkušeného pilota je vražedná. Větší a těžší F-35 je ale na manévrový boj stavěn a má vektorovatelné trysky motorů. Letadla lze tedy považovat za vyrovnaná, i když se od sebe konstrukčním pojetím výrazně liší.