Ruská invaze na Ukrajinu má další nečekanou dohru, největší zemi světa se totiž v důsledku skoro přes noc zdvojnásobila délka hranic se státy NATO.
Jednou z největších veřejně vyjadřovaných bav ruských představitelů je takzvané obkličování jejich země státy nebo vlivem NATO, ačkoliv to je vzhledem k rozloze této největší země světa a délce jejích hranic v podstatě nemožné; je ale pravdou, že se může Severoatlantická aliance z různých směrů přiblížit. Aktuálně musí Rusko čelit výzvě, neb mu vstupem Finska do NATO přibylo více než 1 300 km hranic se státy aliance, resp. se jejich délka zdvojnásobila. Finsko se také stane významnou základnou letadel 5. generace Lockheed Martin F-35 Lightning II.
Finsko kupuje F-35 a aliance asi vyšle další
Vstup Finska do NATO znamená značné posílení aliance na severu Evropy, protože je země dlouhodobě známa pro svou velmi vysokou úroveň ozbrojených sil a vojenské techniky. Aliance tím ale zároveň získává taktické body v blízkosti Ruska, těmi nejdůležitějšími bude čtveřice dobře vybavených finských leteckých základen. Země navíc v roce 2021 podepsala dohodu o nákupu 64 letounů F-35, a zákulisní informace naznačují, že by pro ně NATO ve spolupráci s Američany rádo vybudovalo ve Finsku mohutné zázemí.
Letouny F-35 jsou nejpočetnějšími stroji páté generace na světě, a ač se nevyznačují nějakou excelentní rychlostí nebo manévrovatelností, jejich přednost spočívá v elektronice. Jsou doslova prošpikovány moderními radary a dalšími detekčními přístroji, které nemají ve světě obdoby, a také mají pokročilé schopnosti ke sdílení nasbíraných dat. Ve spojení s jejich vlastností stealth to znamená, že mohou působit u hranic Ruska, a to dokonce jen necelých 200 kilometrů od Petrohradu nebo základen Baltské flotily. Navíc jsou F-35 nosičem jaderných pum B61.
Na hranici musí Rusové instalovat protivzdušnou obranu
Vstup Finska do NATO tak pro Rusko znamená nenadálou výzvu, protože najednou bude muset zabezpečit více než 1 300 kilometrů hranic. Své síly mělo samozřejmě v místě dislokované i v minulosti, ale Finsko a Švédsko (které chce do NATO vstoupit také) tvořily jakýsi nárazník. Nyní ale bude muset Rusko přesunout do oblasti mnohem více sil, a to včetně vyspělých systémů protivzdušné obrany, ať jde o S-400 nebo S-500, případně i své letouny páté generace Suchoj Su-57 Felon (těch má ale jenom pár desítek a jejich produkce je pomalá).
Pro ruské ozbrojené síly to za současné situace, kdy se jim na Ukrajině příliš nedaří, znamená obrovskou zátěž a odčerpání sil jinak použitelných ve válce. Třeba letadel Su-57 má Rusko asi jenom 20, potažmo přesný počet má vycházet na 21, ale polovina z nich jsou prototypy. Rusko-finská hranice může být každopádně místem, kde by se mohl Su-57 s F-35 potkat vůbec poprvé „tváří v tvář“. A pokud na něco dojde, odzkouší i své vybavení, což dělá z oblasti důležité místo, na němž se mohou v budoucnu střetávat zájmy NATO a Ruska.