„Nepolapitelný“ bojový dron Hunter Killer 20 doletí až za Moskvu a protivzdušná obrana ho údajně nedokáže detektovat

Sebevražedné drony dlouhého dosahu se ukázaly jako velmi účinné zbraně, a i když jich může nepřátelská obrana při útoku většinu zničit, přesto mají smysl. Ve světě proto vznikají stále nové, jejichž schopnosti jsou na vyšší a vyšší úrovni. Standardně mívají delší dosah a obrana je proti nim stále obtížnější. Jedním z poměrně nových přírůstků do rodiny dálkových dronů je také ukrajinský Hunter Killer 20, který může být velmi nebezpečný.

Hunter Killer 20 má dolet, ale malou hlavici

Jednou z nejdůležitějších vlastností sebevražedného dronu je dosah – a ukrajinský Hunter Killer 20 se může pochlubit údajným doletem až 1 000 km, uvádí Gagadget. To znamená, že třeba z ukrajinského Charkova by dokázal doletět dále než do Moskvy, nebo na druhou stranu na východ Polska. Unese přitom hlavici o hmotnosti až 15 kilogramů, což je ve srovnání s íránským Shahed 136, tedy dnes asi nejznámějším sebevražedným dronem na světě, výrazně méně, protože ten unese až 50 kilogramů, uvádí MilitaryToday.

It’s beautiful 🦢 ✨
The Ukrainian company KORT presented the Hunter Killer 20 attack drone with a range of up to 1000 km and a 15kg warhead https://t.co/6qxKKUAMXn

— JParker ❤️‍🔥 KerchBridgeOnFire (@JParker_tw) September 12, 2023

Fotografie výše ukazuje dvoulistou vrtuli a motor, ale další podrobnosti o dronu známy nejsou. Během prezentace však bylo zmíněno, že je vybaven baterií, což může ukazovat na elektrický pohon. Výše zmíněný Shahed 136 má naopak motor spalovací. Výhodou elektrického pohonu by bylo, že ho nelze detekovat sluchem, přičemž má slušnou rychlost – max. je 172 km/h, a jeho cestovní 160 km/h, kdežto doba letu až 8 hodin. Měří pak 1,8 m na délku a 1,5 m na šířku, a vyšplhá se do výšky 1 500 m. Létat má ale většinou 200 metrů nad zemí.

Údajně nepolapitelný Hunter Killer 20

Focus uvádí, že má být odolný proti radioelektronickému rušení, a že umí obejít protivzdušnou obranu, ale tvrzení nijak nedokládá. Teoreticky by mohl být Hunter Killer 20 autonomní a využívat k navádění GPS nebo jiný systém – pak by opravdu nebylo možné řídicí signál rušit. Na podobném principu ostatně funguje i Shahed 136; na druhu stranu, na Hunter Killer 20 má být kamera s 20násobnám zoomem. Logicky tedy musí nějaké spojení s operátorem existovat, jinak by její přítomnost byla zcela zbytečná, ačkoliv může jít jenom o přenos obrazu.

Není pochyb, že podobné drony mohou mít úspěch, a zvláště pokud se je podaří vyrábět levně a ve velkých počtech. To totiž nutí obránce nejenom investovat značné prostředky do protivzdušné obrany včetně radarů, ale zároveň mohou drony udeřit na mnoha místech, a při dostatečném počtu přehltit protivníkovu obranu, což zaručí některým volnou cestu k cíli. Sestřelení přitom bývá mnohem dražší než výroba dronu. Malá hlavice sice nemá velikou sílu, ale když zasáhne vybraný cíl správně, může napáchat významné škody.