Z geografických důvodů spolu mohou vést Izrael a Írán válku jenom ze vzduchu. V oblasti letectva však nemohou Íránci nasadit proti Izraeli vůbec nic.
Pokud na sebe státy nemohou útočit po zemi a v podstatě ani po moři, jelikož jim v tom brání vzdálenost a geografické podmínky, je řešením vzdušná válka. Ta se dá vést za pomoci raket, střel a dronů, ale hlavní silou v ní je a ještě nějakou dobu bude letectvo. Redakce Armádního Zpravodaje srovnala reálnou sílu izraelského a íránského letectva, a nutno říci, že z toho nevychází teheránský režim vůbec dobře, a de facto by nemohl na letecké souboje pomyslet.
Země mají podobné počty letadel
Na základě početního srovnání bojových letounů vypadají letectva Izraele a Íránu velmi podobně. Wikipedia uvádí, že Izrael disponuje v oblasti těch bojových 285 letadly, zatímco Íránu pak seznam na Wikipedii i po započtení taktických bombardérů přisuzuje dokonce 298 letadel. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že tyto počty však zdaleka neodráží to, kolik jich je letuschopných a nasaditelných do boje, což je problém hlavně na straně Íránu.
Nehledě na to, že že jsou technologicky i více generací od sebe. Už pouhý pohled na typy letadel prozrazuje, že ta íránská patří nejčastěji do 2. a 3 generace, a jsou desítky let stará. Jenom u několika novějších lze mluvit o generaci 4. – do té konkrétně patří Mikoyan MiG-29 Fulcrum. Izraelské letouny naopak patří do generace 4. nebo 5. a jsou mnohem mladší, mnohé z nich dokonce velice nové. Co je také důležité, tak že jsou udržovány na špičce, dokonce patří k nejlépe vybaveným na světě, a piloti mají kvalitní výcvik i bohaté bojové zkušenosti.
Izrael se může opřít hlavně o letoun 5. generace Lockheed Martin F-35I Adir. Jde o verzi americké stealth (radarem obtížně zaměřitelné) F-35A Lightning II, ale s izraelskou avionikou a dalšími úpravami. Twz uvádí, že je značně upravená a jako jediná na světě nese vysokou hmotnost různých zbraní pro pozemní údery pod křídly. Vybavena je moderním radarem AESA s dlouhým dosahem i výkonnými radarově naváděnými střelami vzduch-vzduch.
Íránský F-14 Tomcat je desetiletí starý
Nejvýkonnějším letounem v íránské výzbroji je Grumman F-14A Tomcat, který Írán získal v druhé polovině 70. let 20. století, takže je už téměř 50 let starý. Wikipedia uvádí, že Írán již nemá původní střely vzduch-vzduch AIM-54 Phoenix a používá místo ní Fakour-90 kombinující technologie okopírované z Phoenixu a MIM-23 Hawk. Jde tak o nemoderní zbraň, a ve spojení se starým typem radaru na Tomcatu nemá jak se izraelským F-35 vyrovnat.
Totéž ale platí i proti izraelským letounům 4. generace – prvním z nich je McDonnell Douglas F-15I Ra’am, což je upravená F-15 Eagle. NationalInterest ho popisuje jako opravdovou bestii schopnou dosáhnout vzdušné převahy i provádět údery proti pozemním cílům na dlouhé vzdálenosti. Využívá přitom různé typy moderních střel a bomb, a minimálně některé z izraelských F-15I by již měly mít i moderní radary AESA s dlouhým dosahem.
Nejpočetnějším typem izraelského bojového letadla je však General Dynamics F-16I Sufa, což je upravená verze F-16 Block 50/52. Pochází ze začátku 21. století, uvádí Airforce-Technology, a i když má třeba starší typ radaru, rozhodně je lepší než íránské letouny, což platí také o výzbroji. Izraelci ji mimo to vybavili i speciálními přídavnými nádržemi, čímž jí prodloužili dosah, aby mohla snáze operovat na dlouhou vzdálenost, především proti Íránu.