Londýn za první světové války terorizovaly německé vzducholodě Zeppelin. Příliš škod ale nenadělaly

Strategické bombardování začalo již za první světové války. Zpočátku ho vedly vzducholodě, ale stroje lehčí než vzduch měly v bojových situacích řadu nevýhod.

i Zdroj fotografie: Autor neznámý ​/ Public Domain
i Zdroj fotografie: Peter Scherer ​/ Public Domain
i Zdroj fotografie: Autor neznámý ​/ Public Domain
i Zdroj fotografie: Bundesarchiv / Creative Commons / CC BY-SA
i Zdroj fotografie: Nationaal Archief / Creative Commons / CC0
i Zdroj fotografie: Autor neznámý ​/ Public Domain
i Zdroj fotografie: Uživatel Ahunt ​/ Public Domain
i Zdroj fotografie: Jeff Lea ​/ Public Domain
i Zdroj fotografie: Nationaal Archief / Creative Commons / CC0
i Zdroj fotografie: British Library / Creative Commons / CC0
i Zdroj fotografie: Willy John Abbot ​/ Public Domain
i Zdroj fotografie: Autor neznámý ​/ Public Domain
i Zdroj fotografie: U.S. Department of the Navy ​/ Public Domain
Dalších 9 fotografií
Dalších 9 fotografií
                   

V první světové válce se do vojenství zavedlo mnoho inovativních technologií a boje dostaly i nový rozměr. Ze země a z moře se přenesly do vzduchu. Kromě toho vzniklo strategické bombardování, včetně útoku na města plná civilistů. Hlavně ze začátku války se k tomu využívaly vzducholodě, protože letadla, která by unesla dostatečně těžký náklad na dlouhou vzdálenost, v letech 1914–1915 ještě s výjimkou ruského letounu Sikorski Ilja Muromec neexistovala. Synonymem bombardovací vzducholodě se staly německé Zeppeliny.

Otcem vyztužených vzducholodí byl hrabě Zeppelin

Jde o vzducholodě s pevnou kostrou, pro něž dodnes vnímáme jako synonymum jméno německého hraběte Ferdinanda von Zeppelina. Pevná kostra podlouhlého doutníkového tvaru je většinou z duralu nebo z podobně lehkých kovů. Je potažena plátnem a uvnitř je upevněno několik plynových vaků. V případě Německa bývaly naplněny vodíkem, jehož výroba nebyla složitá.

iZdroj fotografie: Peter Scherer ​/ Public Domain
První vzducholoď Zeppelin LZ 1

Vzadu jsou umístěná kormidla, laiky často označovaná jako jakési ploutve. U posledních vyrobených kusů šlo o dvě symetrická směrová a dvě výšková kormidla, zpočátku ale měla ještě různé tvary. Zespodu na tělese vzducholodi byla u novějších typů umístěna gondola pro lidskou posádku a náklad, jinak byly gondoly podvěšeny samostatně, někdy na vnějším kýlu.

Vzducholoď byla poháněna několika motory nejdříve v gondolách posádky, které dálkovým náhonem poháněly vrtule vně tělesa vzducholodi. Později tvořily motorové jednotky samostatné gondoly i s vrtulí na konstrukcích mimo těleso vzducholodi. Jejich počet se podle typu lišil.

iZdroj fotografie: Bundesarchiv / Creative Commons / CC BY-SA
Havarovaná LZ 5

Zeppelin s prvními plány na vzducholodě přišel již v 70. letech 19. století. Ale až v roce 1898 založil firmu Gesellschaft zur Förderung der Luftschifffahrt a začal se stavbou prvního stroje LZ 1. Tento pokusný stroj poprvé vzlétl 2. července 1900. Vzducholoď byla 128 dlouhá a měla dva motory. Musel ji nakonec rozebrat, ale pokračoval v konstrukci dalších strojů. V roce 1909 založil první leteckou společnost DELAG zaměřenou na přepravu cestujících pomocí svých vzducholodí.

Vzducholodě získává armáda a námořnictvo

Potenciálu vzducholodí si všimla armáda a námořnictvo, proto si také objednaly několik strojů. Je zajímavé, že tehdejší ministr německého námořnictva von Tirpitz zavedení vzducholodí odmítal, ale na přímý příkaz císaře Viléma II. rezignoval a nové Zeppeliny do námořnictva objednal také. Oboje ozbrojené síly chtěly vzducholodi využívat především k průzkumu, ale existovaly i úvahy o jejich nasazení do bojových akcí.

Když začala první světová válka, armáda a námořnictvo nakonec převzaly všechny vzducholodě, které v té době v Německu existovaly. Zeppelin dostal i zakázky na stavbu nových strojů. Postupně vzniklo několik typů, které se lišily velikostí i schopností vystoupat do vyšších výšek.

iZdroj fotografie: Autor neznámý ​/ Public Domain
Zeppelin nad SMS Seydlitz

Již 5. srpna byla jedna ze vzducholodí použita k bombardování Lutychu. Protože neměla ve výzbroji bomby, posádka shazovala dělostřelecké granáty. Následovaly další operace, především ve Francii a v Rusku, ale při nich se ukázalo, že vzducholodě letící v malé výšce jsou za dne velice zranitelné pozemní palbou. Mnohé se vracely silně poškozené. Za první měsíc bojů pozbylo Německo čtyři své Zeppeliny v boji, tři nad Francií, jeden v Rusku 28. srpna v bitvě u Tannenbergu, ta havarovala u řeky Mlava.

Zahájení útoků na Velkou Británii

Německé velení nakonec bylo přinuceno létat se Zeppeliny v noci a přišlo s nápadem využít vzducholodě k bombardování cílů ve Velké Británii. Německý císař nejprve zakázal útok na Londýn kvůli obavám o památky a životy svých příbuzných v britské královské rodině. Proto se první útok, který se odehrál 19. ledna 1915, zaměřil na přímořská města Great Yarmouth a King’s Lynn. Při útoku byly zabiti dva lidé a několik jich bylo zraněno. Útoky pokračovaly na další cíle, ale s Londýnem Němci čekali, až budou mít k dispozici nové vzducholodě třídy P.

iZdroj fotografie: Jeff Lea ​/ Public Domain
Pohlednice znázorňující sestřelení vzducholodi nad Anglií

Dočkali se v noci ze 30. na 31. května 1915, kdy provedla první útok na Londýn vzducholoď LZ 38. Na město svrhla desítky zápalných bomb a granátů. Škody nebyly velké, ale zahynulo sedm osob a další byly zraněny. Více než škody byl útok pro Brity neuvěřitelným šokem. Bylo náhle jasné, že v bezpečí v zázemí nejsou ani civilisté, i když se nachází stovky kilometrů za frontou a za mořem. To byl cíl Němců. Chtěli bombardováním britských měst vyvolat paniku, nalomit ducha veřejnosti. Doufali, že se tak Velká Británie stáhne z války.

Obrana proti vzducholodím

Zpočátku byli Britové proti útokům vzducholodí v podstatě bezmocní. Němci je posílali za bezměsíčných nocí, aby byly špatně odhalitelné. Létaly ve větších výškách, kam nemohly dostřelit ruční zbraně ani vystoupat letadla se slabými motory. Prvním doporučením proto bylo, aby se v době náletů lidé schovali do krytů.

Postupně vznikla pozorovací služba, která měla přílety vzducholodí hlásit. Bylo nařízeno zatemnění a další opatření, která ztěžovala navigaci a zaměřování polohy vzducholodí jejími posádkami. Rozmístěné byly i světlomety a první protiletadlová děla.

iZdroj fotografie: Uživatel Ahunt ​/ Public Domain
Letoun B.E.2c

Přilétající vzducholodě se snažila zachytit i britská letadla. Ukázalo se ale, že stroje většinou nemají dostatečný dostup ani stoupavost, jež by jim umožňovaly se ke vzducholodím dostat. Zkoušelo se několik letadel, až nakonec alespoň částečně uspělo dvoumístné pozorovací B.E.2c. Ale letoun nebyl jediným problémem. Bylo nutné najít způsob, jak vzducholoď sestřelit. Klasické kulky z kulometu dělaly do pláště jen malé díry. Vzducholodě byly sice plné vodíku, ale běžné zápalné náboje ho kvůli absenci kyslíku ve větších výškách nedokázaly vznítit.

Pomohlo speciální střelivo

Zkoušely proto různé techniky. Byly například vyvinuty malé zápalné pumy. Letoun se měl dostat nad vzducholoď a bombardovat její trup. Další zbraní byly speciální šipky zkonstruované tak, aby trhaly trup a plynové vaky vzducholodi. Nakonec se vyvinuly dva druhy výbušných nábojů plněných nitroglycerinem nebo chlorečnanem draselným a třaskavou rtutí a speciální zápalné náboje plněné fosforem.

iZdroj fotografie: Nationaal Archief / Creative Commons / CC0
Gondola zničené vzducholodi Zeppelin

Když se kombinace těchto střel použila v jednom kulometném pásu, byla pro balóny a vzducholodě smrtelná. Výbušné náboje roztrhaly plynové vaky, vodík se smísil s kyslíkem a tuto směs zápalné střely dokázaly vznítit. První úspěch se dostavil v noci z 2. na 3. září 1916, kdy se jednomu z letounů pilotovanému Williamem Leefem Robinsonem podařilo z oblohy sundat vzducholoď SL 11. V dalším tříměsíčním období se britským letounům podařilo sestřelit dalších pět německých vzducholodí, které již nad Británií přestávaly být v bezpečí.

Vzducholodě míří výš

Německo se snažilo vyvinout stroje, které by byly vůči stíhačkám imunní. Spodek vzducholodí se natíral tmavě, aby nebyl v noci tak dobře viditelný. Hlavně se ale spoléhalo na to, že vzducholodě dosáhnou vyšších výšek. Proto vznikl nejdříve Zeppelin verze R a nakonec výškové verze S, U a V. Protože vzducholodě musely být lehčí, měly mnohem křehčí trup, což přineslo řadu problémů. Létání ve výšce až sedm kilometrů znamenalo také velkou zátěž pro posádku. Byl zde mráz a nedostatek kyslíku. Nepomáhaly ani dýchače a kyslíkové lahve.

iZdroj fotografie: Autor neznámý ​/ Public Domain
Bombardér Gotha

Němci se o další nálety pokoušeli i v roce 1917, ale nebyli příliš úspěšní. Navíc se v té době objevily velké bombardéry Gotha, které se nakonec ukázaly pro strategické bombardování vhodnější než zranitelné obří vzducholodě. Celkem tak vzducholodě na Británii podnikly 50 útoků, při nichž zabily zhruba 700 lidí. Ovšem 77 ze 115 vzducholodí bylo sestřeleno nebo jinak vyřazeno. Jejich stavba odčerpávala i významné finanční a materiální zdroje císařského Německa.

Ačkoli jsou bombardovací akce nad Velkou Británií nejznámější částí jejich nasazení, nebyly to jediné jejich akce. Vzducholodě se pokoušely bombardovat i Paříž nebo operovaly na Balkáně či východní frontě. Pro nás může být zajímavým faktem, že 20. října 1917 český legionář – letec seržant Augustýn Charvát, napadl ve svém stíhacím letadle Nieuport XXIV. německý Zeppelin L 50 ve Francii u Belfortu.

iZdroj fotografie: U.S. Department of the Navy ​/ Public Domain
Vzducholoď Hindenburg

Těžce poškozená vzducholoď mu nakonec unikla, ale později ve Francii havarovala. Jednou vzducholodí se Němci pokusili zásobovat i jednotky v Německé východní Africe. Stroje ale nejúspěšněji sloužily hlavně jako hlídkové nad Severním a Baltským mořem. Po válce Německo válečné vzducholodě stavět nemohlo, soustředilo se ale na ty dopravní. Jejich budoucnost pohřbila tragická havárie vzducholodě Hindenburg 6. května 1937.

Jaké podle vás bylo a je možné vojenské využití vzducholodí?

Zdroj: History

Galerie

Dalších 9 fotografií
Dalších 9 fotografií
Diskuze Vstoupit do diskuze
121 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Velké firmy začínají propouštět po tisících. Zaměstnanci se bojí, co přijde dál
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Proč se kočky bojí okurek: Jedna z teorií říká, že jim připomíná zvíře, které je jejich dávným nepřítelem
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Jak provést domácí klystýr: Kdy je to skutečně potřeba a za jakých okolností je lepší se mu vyhnout
adbz.cz
adbz.cz
Sušička bude sloužit až o 10 let déle: Čistit by se měly nejen filtry, ale i senzory vlhkosti