Moskevská protivzdušná obrana je pokořena. Ukrajinci se proháněli nad hlavním městem Ruska se 120 drony

V noci z 16. na 17. května se nad Moskvou a jejím okolím odehrál dronový útok, jaký ruská metropole dosud nezažila. Nešlo o symbolickou salvu ani o pár bezpilotních strojů, které obrana snadno smetla. Ukrajinské síly vyslaly směrem na Moskvu desítky dronů různých typů, a přestože ruská protivzdušná obrana pracovala celou noc, několik cílů bylo zasaženo, včetně objektů přímo na území hlavního města. Kreml tak přišel o něco cennějšího než o pár budov: o auru neprostupnosti.

Co přesně bylo zasaženo

Ukrajinské ministerstvo obrany následující den zveřejnilo seznam cílů. Moskevský ropný závod (MNPZ), rafinerie s kapacitou kolem 245 tisíc barelů denně, klíčová pro zásobování celého moskevského regionu. Přečerpávací stanice Solnečnogorskaja a Volodarskaja v Moskevské oblasti, obě napojené na palivovou logistiku. A závod Angstrem v Zelenogradu, výrobce integrovaných obvodů, který se sám prezentuje jako jediný ruský podnik schopný sériové produkce mikročipů v určité kategorii a který figuruje na sankčním seznamu amerického OFAC.

Výběr cílů nebyl náhodný. Rafinerie a přečerpávací stanice míří na palivovou logistiku, Angstrem na mikroelektroniku pro přesné zbraně. Jde o infrastrukturní útok, ne o demonstraci síly.

Sobjanin na svém telegramovém kanálu přiznal 12 zraněných u vstupu do MNPZ a poškození tří obytných domů. Letiště Šeremeťjevo hlásilo pád trosek v areálu, byť bez obětí a bez poškození letadel. Všechna čtyři hlavní moskevská letiště měla během noci průběžné restrikce, desítky letů byly zpožděny nebo zrušeny.

Čísla, která si protiřečí

Ruská strana operovala s impozantními čísly sestřelů, jenže právě ta odhalují rozsah problému. Sobjanin psal o „více než 120″ dronech sestřelených za 24 hodin nad Moskvou a okolím. Ruské ministerstvo obrany prostřednictvím agentury TASS uvádělo 1 054 sestřelených ukrajinských dronů za uplynulý den na celém území Ruska. Bloomberg ve svém souhrnu hovořil o 556 dronech zachycených během samotné noci.

Tři různá čísla, tři různé metodiky, tři různé časové rámce. Jedno ale mají společné: i při nejvyšším uváděném počtu sestřelů drony pronikly k cílům a způsobily škody. Sestřelit většinu útoku nestačí, pokud i zlomek, který projde, zasáhne rafinerii nebo továrnu na čipy.

Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu 17. května zdůraznil, že cíle ležely přes 500 kilometrů od ukrajinských pozic a že Moskevská oblast je „nejvíce nasycená“ ruskou protivzdušnou obranou. Právě to je jádro věci: nejhustěji bráněný vzdušný prostor Ruska nedokázal zabránit průniku.

Jak Ukrajina obranu zahltila

Klíčem nebyl jediný supermoderní dron, ale kombinace platforem. Podle informací, které shromáždil Guardian s odkazem na ukrajinský generální štáb a SBU, byly při útoku nasazeny minimálně tři typy: RS-1 Bars (proudový bezpilotní prostředek), FP-1 Firepoint (zavedený hluboký úderný dron s udávaným doletem kolem 1 400 km a nosností 60 kg) a dosud málo známý BARS-SM Gladiator, jehož přesné parametry nebyly veřejně specifikovány.

Různorodost platforem komplikuje práci obraně, každý typ má jiný radarový odraz, jinou výšku letu, jinou rychlost. Když jich letí desítky najednou z různých směrů, i hustá síť protivzdušných systémů se dostává na hranici saturace. Ani drahá a sofistikovaná protivzdušná obrana neřeší levné masové nálety na všech osách současně.

Součást širší kampaně, ne jednorázová akce

Útok na Moskvu nebyl blesk z čistého nebe. Už 4. května ukrajinské ministerstvo obrany popsalo dubnovou sérii úderů na 14 rafinerií a terminálů a další průmyslové cíle hluboko v ruském týlu. Zelenskyj 15. května, den po masivním ruském raketovém útoku na Kyjev, při kterém zahynulo 24 lidí včetně tří dětí, oznámil, že schválil „formáty odpovědi“. O dva dny později drony doletěly k Moskvě.

Politicky šlo o odvetu. Strategicky o další stupeň systematické hluboké kampaně, která postupně rozšiřuje okruh zasažených cílů od periferních rafinerií až po průmyslové podniky v bezprostředním zázemí ruské metropole.

Evropský přesah: drony už přelétávají do prostoru NATO

Dálková dronová válka se nepřelévá jen do ruského vnitrozemí. Lotyšské ministerstvo obrany 8. května oznámilo, že několik bezpilotních prostředků z Ruska vstoupilo do lotyšského vzdušného prostoru, dva havariovaly na lotyšském území a poškodily nádrže. Bylo nasazeno vzdušné hlídkování NATO v Pobaltí a lotyšské ozbrojené síly výslovně varovaly, že podobné incidenty se mohou opakovat.

Pro Česko nejde o přímou hrozbu z tohoto konkrétního útoku. Jde ale o precedens: levné drony s doletem přes tisíc kilometrů létají nad územím, kde se hranice NATO a válečné zóny začínají nebezpečně přibližovat.

Moskva nezůstala bezbranná, její protivzdušná obrana zachytila většinu cílů. Ale „většina“ přestala stačit v okamžiku, kdy i zlomek, který pronikl, zasáhl rafinerii zásobující metropoli a továrnu na čipy pro přesné zbraně. Aura nedotknutelného týlového centra je pryč. A podle všeho, co Kyjev signalizuje, další vlny teprve přijdou.