Malá země buduje jednu z nejsilnějších flotil F-35 v Evropě. Dánska se bude právem obávat i Rusko, které má Su-57

Země s necelými šesti miliony obyvatel, bez ropného bohatství Norska a bez jaderného arzenálu Británie, staví leteckou sílu, která v evropském žebříčku uživatelů F-35 předčí Německo, Belgii, Polsko i Česko. Není to náhoda ani prestiž. Dánsko leží na severním křídle NATO, kontroluje přístupy k Baltskému moři, spravuje Grónsko a operuje v prostoru, kde se ruské strategické bombardéry pravidelně objevují bez transpondéru. Od ledna 2026 převzaly dánské F-35 veškeré stíhací úkoly po stárnoucích F-16. Rozšíření flotily z původních 27 na 43 kusů, schválené dánským parlamentem v říjnu 2025, není jen nákup dalších letadel, je to strategická sázka na to, že malý stát může v aliančním ekosystému hrát roli, která Rusku komplikuje plánování od Baltu až po Arktidu.

Čísla, která mluví za vše

V evropském přehledu programů F-35, který Lockheed Martin aktualizoval k květnu 2026, vypadá pořadí takto:

Dánsko se řadí na šesté místo. Před ním stojí jen státy s výrazně většími ozbrojenými silami nebo populací. Za ním zůstává Německo, ekonomický hegemon Evropy s osmdesátimilionovou populací, které si objednalo o osm strojů méně. Polsko, třetí nejlidnatější člen NATO v Evropě, má plánovaných 32 kusů a první tři letouny přiletěly do základny Łask teprve v květnu 2026. Česko se svými 24 objednanými stroji zatím F-35 vůbec neprovozuje a nadzvukové letectvo stále stojí na pronajatých Gripenech, jejichž počet navíc klesne ze 14 na 12.

Proč se Rusko musí ohlížet na sever

Tvrzení, že se Rusko bude Dánska obávat, není o tom, že by Kodaň mohla vést samostatnou válku s Moskvou. Jde o něco jiného, a pro ruské vojenské plánovače nepříjemnějšího. Severní Evropa se proměňuje v hustě propojenou síť uživatelů F-35. Norsko už převzalo kompletních 52 strojů a stalo se prvním státem, který naplnil celou objednávku. Nizozemsko dosáhlo plné operační kapacity v roce 2024 a buduje třetí peruť. Finsko zavádí 64 kusů. A uprostřed toho Dánsko posiluje na 43 letounů.

Pro Rusko to znamená, že od severního Norska přes dánské úžiny až po Balt operuje stále více stealth strojů schopných vzájemně sdílet data, koordinovat útoky a pronikat protivzdušnou obranou. Dánské F-35 už v dubnu 2025 vstoupily do pohotovostní role QRA, tedy okamžité reakce na narušení vzdušného prostoru. V únoru 2026 operovaly společně s americkými a kanadskými silami v severním Atlantiku, v prostoru kolem Grónska, které se v posledních letech stalo jedním z nejcitlivějších bodů arktické geopolitiky.

Rusko má vlastní odpověď páté generace, Suchoj Su-57. Exportní varianta Su-57E podle materiálů Rosoboronexportu deklaruje nízkou radarovou zjistitelnost, schopnost trvalého nadzvukového letu bez forsáže (supercruise), maximální vzletovou hmotnost 34 tun, bojové zatížení 7 500 kg, přeletový dolet 4 000 km a praktický dostup 18 800 metrů. Jenže právě tady začíná problém. Ruské veřejné materiály jsou v detailech výrazně méně transparentní než západní. Počet skutečně vyrobených a bojeschopných Su-57 zůstává nízký (odhaduje se na nižší desítky kusů) a sériová výroba opakovaně naráží na problémy s motory i avionikou. Oproti tomu F-35A nabízí ověřenou stealth koncepci very low observable, rychlost Mach 1,6 (přibližně 1 975 km/h), bojový rádius přes 1 093 km, dolet přes 2 200 km, nosnost zbraní 8 160 kg a motor Pratt & Whitney F135-PW-100 s tahem přibližně 178 kN na přídavném spalování. Klíčová výhoda ale neleží v tabulkových číslech, spočívá v senzorové fúzi, síťovém propojení a v tom, že každý dánský F-35 komunikuje s desítkami dalších aliančních strojů v reálném čase.

Cena ambicí: co stojí stealth flotila

Budování takové síly není levné a Dánsko se tomu nevyhnulo. Dánský nejvyšší kontrolní úřad Rigsrevisionen v červnu 2026 zveřejnil zprávu, podle které ministerstvo obrany téměř deset let podceňovalo skutečné náklady programu. Původní odhad činil 57,1 miliardy dánských korun (zhruba 195 miliard Kč), ale reálné výdaje mají být asi o 14 miliard korun vyšší, tedy přibližně o 48 miliard Kč. Parlament přitom nebyl informován dostatečně transparentně.

Překročení rozpočtu ale nevypovídá o selhání programu jako takového. Náklady nerostou jen kvůli letounům samotným, ale kvůli celému ekosystému kolem nich: náhradní díly, simulátory pro výcvik pilotů, speciální hangáry a infrastruktura na základně Skrydstrup, personální rozšíření a takzvané sady pro zahraniční nasazení. Dánsko navíc oficiálně počítá i s pořízením bezpilotních spolubojových letounů (Collaborative Combat Aircraft), dronů, které budou operovat po boku pilotovaných F-35 jako průzkumné a úderné doprovody. To je koncept, který zatím v Evropě nemá mnoho uživatelů.

Důležitý kontext: Dánsko vstoupilo do vývojového programu F-35 už v roce 1997, tedy jako jeden z partnerů první hodiny. Díky tomu se dánské firmy zapojily do výroby komponentů, vývoje softwaru i údržby. Hodnota dánských průmyslových zakázek dosáhla ke konci roku 2018 přibližně 483 milionů dolarů (asi 11,5 miliardy Kč). Nejde tedy o pouhý nákup hotového produktu z katalogu, ale o hlubokou průmyslovou integraci.

Harmonogram: kdy bude flotila kompletní

Zbývající stroje z původní objednávky 27 kusů mají být dodány v průběhu roku 2026, přičemž plná operační kapacita této části flotily je očekávána od roku 2027. Dalších 16 letounů, politicky schválených v říjnu 2025, bylo podle sekundárního zdroje odkazujícího na pentagonský FY2027 Selected Acquisition Report finalizováno s americkým Joint Program Office k 21. dubnu 2026. Nové stroje mají být rozděleny do výrobních lotů 20, 21 a 22 v poměru 8, 6 a 2 kusy. Celá flotila 43 letounů by měla být kompletní do roku 2030.

Jeden detail stojí za zmínku: třetí dánský stroj z výrobního lotu 17 byl poškozen přímo na montážní lince v důsledku požáru 270voltové baterie. Podle dostupných informací to ale nijak neovlivnilo rozhodnutí o rozšíření flotily, protože poškozený letoun patřil do původní objednávky a politické schválení nákupu dalších 16 kusů padlo nezávisle.

Co to znamená pro český kontext

Pro Česko je dánský příběh zrcadlem i varováním zároveň. Zrcadlem proto, že i relativně malý stát dokáže vybudovat silnou stealth flotilu a stát se klíčovým uzlem alianční obrany. Varováním proto, že české F-35 zatím existují jen na papíře, objednávka 24 kusů je podepsaná, ale letouny dorazí až v dalších letech. Mezitím české nebe hlídá tucet pronajatých Gripenů. Dánsko ukazuje, že samotný nákup je jen začátek: bez investic do infrastruktury, výcviku, simulátorů a personálu zůstane i nejmodernější letoun jen drahou ozdobou hangáru.

Severní Evropa se tiše, ale systematicky mění v nejhustší koncentraci stealth letounů páté generace na světě mimo Spojené státy. Dánsko se 43 stroji F-35A v tomto bloku není statistou, je plnohodnotným hráčem, který už dnes létá ostré mise od Baltu po Grónsko. A právě to je důvod, proč ruští plánovači musí na svých mapách počítat s další červenou značkou na severu.