K přepravě i opravdu těžkého nákladu vyvinul už SSSR obří vrtulník Mi-26, který slouží dodnes a nemá ve světě obdobu. Určen byl hlavně pro potřeby výsadkového vojska.
Sovětský svaz, a po něm i Rusko, dělá rádo mnohé věci sice hrubé, ale silné a někdy i spolehlivé. Platí to kupříkladu pro oblast vrtulníků, jejichž vývoj je logický – vzhledem k rozloze tehdejšího impéria bylo třeba dostat techniku rychle i do odlehlých oblastí, kde nebyla letiště pro transportní letouny. Armádní Zpravodaj se domnívá, že to byl důvod vzniku dodnes největšího sériově vyráběného vrtulníku světa Mil Mi-26 označovaného v kódu NATO jako Halo.
Mi-26 je tu 45 let, ale vyráběn je stále
Vznik vrtulníku Mi-26 se datuje do 70. let 20. století poté, co v Sovětském svazu postavili dva prototypy dosud velikostně nepřekonaného vrtulníku světa, tedy Mil Mi-12 Homer, který se však úspěchu nedočkal. Wikipedia uvádí, že jeho první let proběhl v roce 1977 a do výroby vstoupil o 3 roky později. Jeho produkce přitom pokračuje dodnes, ale nikoliv v původní verzi – byl opakovaně inovován a existují různé verze pro vojenské i civilní použití.
Co je na Mi-26 impozantní, není jenom jeho velikost, ale především jeho nosnost. Byl navržen, aby unesl velký výsadek vojáků i obrněný transportér nebo podobné vozidlo o hmotnosti až 13 tun, přičemž jeho celková nosnost je 20 tun. Armádní Zpravodaj pro srovnání uvádí jeho americkou obdobou Sikorsky CH-53E Super Stallion, která dle NationalInterest unese „jenom“ 13,6 tun. Na druhou stranu má americký vrtulník vyšší rychlost a dolet (je optimalizovaný pro mořské prostředí, ale Mi-26 zase do extrémních klimatických podmínek Sibiře).
Uletí až 500 km při zatížení 7,7 tun
Aby mohl Mi-26 nést tak těžký náklad, je vybavený dvěma motory a má osmilistý hlavní rotor, uvádí Airforce-Technology. Na délku měří 40 metrů a na výšku 8,15 metrů, a dokáže se vznést, i když má spolu s palivem a nákladem až 56 tun. Pohybuje se přitom max. rychlostí 295 km/h, kdežto dolet má až 500 km s nákladem o hmotnosti 7,7 tun. Kromě obrněného vozidla unese ve vnitřním prostoru 90 vojáků nebo 60 nosítek s raněnými.
Rusko ale do vrtulníku dle všeho někdy umísťuje mnohem více vojáků, než je stanovená kapacita. Svědčí o tom sestřelení Mi-26 čečenskými povstalci v roce 2002. Wikipedia uvádí, že dopadl do minového pole, a nehoda nebo výbuchy na minách si vyžádaly 127 mrtvých vojáků, dalších 20 pak bylo zraněno. V roce 2006 také sestřelen Mil Mi-26 patřící moldavskému letectvu v Afghánistánu, kde najatý civilní stroj vykonával humanitární misi.
Za jak povedený považujete vrtulník Mi-26?
