Video: MiG-23UB s původem v Československu může nekontrolovaně havarovat i v rukách Američanů, není zrovna spolehlivý

Sovětská stíhačka MiG-23 byla ve své době obávaným strojem, ale sedět v ní nebylo vždy bezpečné. Havárií si připsala až nevídaně mnoho.

Letoun MiG-23UB v českých barvách i Zdroj fotografie: Mike Freer / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Jedním z nejobávanějších strojů sovětského letectva a obecně spojenců SSSR se stala v 70. letech 20. století stíhačka Mikojan-Gurevič MiG-23 Flogger. Jednalo se o rychlý letoun s měnitelnou geometrií křídel, který se postupně dostal do výzbroje mnoha zemí. Vyroben byl v počtu kolem 5 tisíc kusů, čímž se stal také nejvíce vyráběným strojem s měnitelnou geometrií v historii. Jeho síla a schopnosti, před nimiž měli respekt i letci západních zemí, byla ovšem vykoupena tím, že nepatřil k nejspolehlivějším, a jinak tomu není ani dnes.

MiG-23 mají i soukromí vlastníci

V současné době ještě několik zemí stroje MiG-23 provozuje, ale v celkově jsou považovány za zastaralé. Ve všech případech je přitom mají státy s nedostatkem peněz, kvůli čemuž si nemohou pořídit lepší stroje. Existují ale i letouny v soukromém držení, jedním z nich byl třeba MiG-23UB, což je dvoumístná varianta. Na videu pod článkem je zachycena jeho havárie na přehlídce v Michiganu, během níž se oba američtí členové osádky museli katapultovat. Zajímavostí je, že se původně jednalo o stroj z československého letectva.

Sovětský letoun MiG-23MLD iZdroj fotografie: Letectvo Spojených států amerických
Sovětský letoun MiG-23MLD

Nehody však nebyly v historii MiG-23 ničím výjimečným, stávaly se i při provozu letadel na našem území. Statistiky říkají, že v SSSR dosahoval poměr ztrát 12,5 letounů na 100 tisíc letových hodin, což je ještě docela příznivé číslo, ale mohlo být zkresleno utajováním havárií. Třeba v Maďarsku dosáhlo číslo ztrát 24,3 na 100 tisíc hodin, ve východním Německu to bylo 20,4. Otázkou je, jak na tom mohly být letecké síly třeba některých afrických zemí, kde údržba ani úroveň výcviku pravděpodobně nedosahovala evropských standardů.

MiG-23 byl lehký a obratný

V ostré službě se letoun MiG-23 ocitl v roce 1970, ale byl opakovaně modernizován, pročež existuje v několika verzích s různými schopnostmi. Jedná se o lehký jednomotorový letoun o délce 16,7 m, jemuž byl motor schopen udělit rychlost Mach 2,35, a mohl operovat ve výšce přes 18 km. Většinou byl jednomístný, ale existovaly i cvičné dvoumístné varianty. Na rozdíl od svého amerického protějšku General Dynamics F-111 Aardvark byl i dobře manévrovatelný.

Vyzbrojený MiG-23

„MiG-23 si chválili i američtí piloti, co s nimi létali 8 let,“ uvedli kdysi Rusové; ve skutečnosti je ale nesnášeli a 2 z nich přišli o život

Jednalo se o první sovětský letoun schopný navádět střely vzduch-vzduch radarem na letadla letící pod ním v odrazu země. Byl vyzbrojen kanonem ráže 23 mm se zásobou 200 nábojů a mohl nést výzbroj o hmotnosti až 2 t, ale třeba náklad bomb mohl být jenom 500 kg. Zvládal používat různé typy sovětských protiletadlových střel vzduch-vzduch s tepelným nebo poloaktivním radarovým naváděním, v pozdější době například i střely jako R-23 a R-60.

Havárie letounu MiG-23UB

Co si myslíte o stíhačkách MiG-23?

Zdroj: TheDrive
Diskuze Vstoupit do diskuze
92 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články