Mezi zbraně tzv, jaderné triády Spojených států amerických patří klasické pumy s jadernou hlavicí. A i když by se mohlo zdát, že jsou již zastaralé a existují lepší způsoby doručování jaderných hlavic k nepříteli, Američané evidentně razí teorii, že i klasické bombardování je stále vhodný způsob. Navíc je to možnost, kdy mohou jaderné pumy používat i někteří jejich nejaderní spojenci z řad zemí NATO. Nejmodernější americkou jadernou pumou je B61-12.

Pum B61-12 existuje zhruba 400

Americké jaderné pumy B61 existují již od 60. let 20. století, uvádí Wikipedia. Určené jsou buď pro strategické bombardéry nebo některé typy víceúčelových bojových letadel, ale ta k tomu musí být uzpůsobena. Vzhledem ke stáří byly zbraně postupně vylepšovány, což platí i pro nejnovější B61-12. V podstatě jde o rozsáhlou modernizaci starších verzí spojenou s prodloužením jejich životnosti. Airforce-Technology uvádí, že by jich mělo být kolem 400.

Německá Luftwaffe má k nákupu F-35 pouze jediný důvod, rozhodně ale nemusí poklonkovat Americe

Případní jaderní soupeři, jakými mohou být zejména Rusko a Čína, ale i další státy, by tak museli počítat s tím, že na ně mohou pumami útočit letouny včetně těch vyspělých s vlastností stealth, k nimž patří třeba Northrop B-2 Spirit nebo Lockheed Martim F-35 Lightning II. Američané mají pumy uskladněné i ve spojeneckých zemích, konkrétně v Německu, Nizozemí, Belgii, Itálii a Turecku. Jsou přitom stále pod jejich kontrolou, ale letectva těchto spojenců mají letouny i výcvik k jejich použití, takže je v případě jaderného konfliktu mohou nasadit.

Mnohem přesnější a s nastavitelnou hlavicí

Oproti starším verzím pum B61 má ta nejnovější několik vylepšení. Tím zásadním má být přesnost, dle odhadů jde o zhruba 30 metrů. Hmotnost pak vychází na 375 kg a její hlavice by měla být nastavitelná na 4 typy explozí o síle 0,3, 1,5, 10 nebo 50 kilotun. Teoreticky ji tak lze nastavit, aby zničila vybraný cíl, ale její vliv na okolí byl minimální, i když by samozřejmě vždy existoval. Pro srovnání, puma svržená na Hirošimu měla výtěžnost kolem 15 kilotun.

Boží šípy měly být „čistou atomovkou“. Američané tak chtěli možnost zasáhnout z vesmíru cíl kinetickým „telefonním sloupem“

Vývoj řady pum B61 se v Americe podle všeho nezastaví. Twz ostatně uvádí, že by již brzy mohla vzniknout nová verze B61-13, jejíž počet by však nejspíše nebyl vysoký, neboť by se jednalo o speciální pumu s hlubokým průnikem do země a schopností ničit i odolné bunkry. To by jí dávalo možnost zničit nejenom strategické objekty, jako jsou velitelství. Zároveň by mohla být hrozbou nějakým diktátorům doufajícím, že případný jaderným konflikt s Amerikou přežijí v bezpečí bunkru. Taková přesná a silná zbraň by je mohla o jistotu připravit.