Nejlepší Západní protiletadlová střela není americká, ale evropská: Meteor je extrémně drahý a nestačí na ruskou „bestii“ R-37M

Ačkoli jsou Spojené státy jednoznačně světovou leteckou velmocí, nemají v současné době pro svá letadla střely dlouhého doletu vzduch-vzduch odpovídajících schopností. Lepší přitom zavedli i jejich rivalové, a sice Čína a Rusko; jako efektivnější se pak ukázala i nová evropská střela Meteor. Ta ale zatím funguje jenom na letadlech vyráběných v Evropě, změnit se to má až kolem roku 2027, kdy by mohla být instalována na americká letadla. Její vývoj byl neuvěřitelně dlouhý.

Evropa nechtěla být závislá na amerických AMRAAM

Již v 90. letech 20. stoleté začaly evropské západní státy pracovat na projektu nové střely pro evropská letadla, jejíž schopnosti budou lepší než u amerických IM-120 AMRAAM. Cílem bylo získat velice pokročilou zbraň pro letouny vyráběné v Evropě, především pro projekty Eurofighter Typhoon, Dassault Rafale a Saab JAS 39 Gripen. V té době totiž dokázala nejlepší střela vyráběná v Evropě sestřelovat cíle do vzdálenosti maximálně 80 kilometrů, takže byla letectva Západních zemí závislá hlavně na amerických AMRAAM.

iZdroj fotografie: Uživatel wallycacsabre / Creative Commons / CC BY

Po dlouhých diskuzích mezi evropskými státy se nakonec do vývoje pustilo britsko-francouzsko-italské konsorcium MBDA. Úkolem bylo vyvinout střelu s dosahem významně překračujícím 100 kilometrů, rychlostí alespoň Mach 4 a odolností proti protiopatřením a rušení. A i když přišly první objednávky už krátce na začátku tisíciletí, program se velmi táhl. Do výzbroje se tak Meteor nakonec dostal až v roce 2016.

Střela Meteor může měnit rychlost za letu

Dle všeho se čekání vyplatilo, protože jsou Meteory nejlepší zbraní tohoto typu ve výzbroji států NATO. Jejich dosah je až 200 kilometrů a rychlost přesahuje Mach 4. Střela je 190 kilogramů těžká, 3,65 metrů dlouhá a disponuje ramjetovým pohonem, což jí umožňuje během letu regulovat rychlost i dosah. Může tak například letět pomaleji a dále, anebo naopak rychleji na kratší vzdálenost. Hodnoty přitom zvládá měnit v průběhu letu a zrychlit třeba až v závěrečné fázi.

Meteor je vybaven kvalitním datalinkem, díky němuž ho lze velmi přesně navádět nejen z odpalovacího letadla, ale třeba i z letadel včasné výstrahy, pozemních stanic a lodí. Ve své závěrečné fázi letu je střela naváděna za pomoci aktivního radarového systému a bojová hlavice je odpálena kombinovaným bezdotykovým i nárazovým zápalníkem. Britové ve spolupráci s Japonskem chtějí v budoucnu vybavit Meteory aktivním radarem typu AESA, což by jejich schopnosti ještě zlepšilo.

I přes svoji vyspělost má ale Meteor menší dosah než například nejnovější ruská R-37M. Další jeho nevýhodou je, že ho neumí zatím odpalovat jiná než evropská letadla. Sice má být integrován do amerických letadel Lockheed Martin F-35 Lightning II, ale to je v plánu až někdy kolem roku 2027. Poslední nevýhodou střely je cena, která dosahuje téměř 50 milionů korun za kus. Nejnovější verze amerických AMRAAM stojí zhruba polovinu, proto dává řada letectev stále přednost jim a střely Meteor využije pouze ve výjimečných případech.