Video: Rusové zkusili proniknout do Sumské oblasti potrubím. Čekalo je ukrajinské dělostřelectvo, nikdo to nepřežil

Asi desítka ruských vojáků vlezla do nefunkčního plynovodu vedoucího z Kurské oblasti na Sumštinu. Z potrubí už nevylezli živí.

Voják u 2S22 Bohdana i Zdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)
                   

Dne 12. září 2026 zveřejnila 47. samostatná mechanizovaná brigáda „Maґura“ na Facebooku záběry, které ukazují dělostřelecké a dronové údery na skupinu ruských šturmoviků u výlezu z podzemního potrubí. Brigáda tvrdí, že výlezové místo drží pod stálou kontrolou společně s přidruženými jednotkami a že celá výstupní skupina (odhadem kolem deseti mužů) byla zlikvidována dřív, než stihla zaujmout jakoukoliv pozici. Žádné zajatce ani přeživší brigáda nezmiňuje. Nejde přitom o žádnou novinku: stejný koridor Rusové zkoušejí opakovaně celý rok 2026 a pokaždé narazí na připravenou palbu.

Desítky kilometrů v trubce o průměru člověka

Nefunkční plynovod, který vede z ruské Kurské oblasti na ukrajinskou Sumštinu, se stal jednou z nejbizarnějších infiltračních tras celé války. Potrubí má podle otevřených zdrojů průměr kolem 1,4 metru, dost na to, aby se jím protáhl dospělý muž s výstrojí, ale ne dost na to, aby se v něm otočil nebo rychle ustoupil. Vzdálenost, kterou musí skupina uvnitř překonat, se podle různých případů pohybuje mezi 26 a 28 kilometry. Přesun trvá zhruba dva dny.

Proč taková námaha? Odpověď je prostá: otevřený terén na sumském směru je smrtící. Zástupce velitele 1. mechanizovaného praporu 47. brigády v rozhovoru pro ArmyInform uvedl, že málokterý ruský šturmovik se na tomto úseku dostane blíž než dva kilometry k přednímu kraji. Drony obou stran vedou nepřetržitý duel nad každým metrem pole a lesopásu. Potrubí je jediná trasa, která přesun před drony a pozorováním aspoň částečně skryje, až do okamžiku, kdy skupina vyleze ven.

Pětkrát stejná trasa, pětkrát stejný výsledek

Zářijový incident není první ani druhý pokus. Na stejné ose jsou v otevřených zdrojích doloženy minimálně čtyři předchozí případy jen v roce 2026:

  • Únor – u obce Jablunivka se potrubím pokusila projít skupina 22 vojáků. Rozvědka o plánu věděla předem a upozornila 71. brigádu. Zásah provedl 8. výsadkový sbor.
  • Březen – čtyři ruští pěšáci prošli plynovodem 26 kilometrů, pak pokračovali polem a lesopásem. Brigáda „Maґura“ je zajala pomocí dronu a zveřejnila video. Zajatci popsali, že jim velitelé tvrdili, že v lese nejsou žádní ukrajinští obránci.
  • Duben – 71. brigáda hlásila opakovaný průnik potrubím, tentokrát kombinovaný s útokem na čtyřkolkách a motocyklech. Bilance: 35 zabitých a 17 raněných na ruské straně.
  • Srpen – další skupina urazila v potrubí 28 kilometrů. Jeden zajatec následně vypověděl, že mu propaganda tvrdila, že Rusko bojuje s Američany, ne s Ukrajinou, a že do armády vstoupil kvůli dluhům.

Vzorec je vždy stejný. Rusové vlezou do trubky, překonají desítky kilometrů, a ve chvíli, kdy se vynoří na povrch, čeká je připravená palba. Přesto to zkouší znovu. Důvod je podle nás jednoduchý: nemají lepší variantu. Když otevřený terén zabíjí spolehlivěji než potrubí, i dvoudenní plazení se jeví jako přijatelné riziko, zvlášť pro velitele, kteří posílají snadno nahraditelné lidi.

Kdo jsou ti muži v potrubí

Výpovědi zajatců z březnového a srpnového případu na stejné trase kreslí obraz, který se opakuje na mnoha úsecích fronty. Nejde o elitní průzkumníky ani speciální síly. Jsou to z velké části trestanci, lidé motivovaní penězi nebo dluhy, špatně vycvičení a ještě hůř informovaní o tom, co je čeká. Jeden zajatec uvedl, že mu řekli, že v lese nikdo není. Jiný nevěděl, že bojuje proti Ukrajincům.

Tato realita stojí v ostrém kontrastu s obrazem, který Rusko buduje o své „druhé nejsilnější armádě světa“. Na sumském směru je podle reportáže Suspilne techniky málo a převažuje pěchota. Útoky mají charakter opotřebovávacího tlaku malých skupin, ne koordinovaných průlomů s obrněnou technikou. Když armáda posílá vojáky plazit se den a půl trubkou o průměru 1,4 metru, vypovídá to o ceně každého metru otevřeného terénu víc než jakákoliv tisková konference.

Sumská oblast pod trvalým tlakem

Pohraniční část Sumské oblasti žije v režimu permanentního ohrožení. Oficiální přehled Sumské oblastní vojenské správy za 6.–7. září 2026 eviduje přes 50 ostřelování 21 obcí v deseti komunitách. Civilisté jsou zraňováni, infrastruktura poškozována. Policejní tým „Bílí andělé“ za dva roky provedl 1 634 výjezdů a evakuoval 2 470 lidí.

Současně se ruská propaganda pokouší vytvářet dojem úspěšných průlomů. Začátkem září se objevilo tvrzení o obsazení obce Chrapivščyna. Brigáda „Maґura“ ho 4. září veřejně vyvrátila; obec leží v její zóně odpovědnosti a k průlomu obrany nedošlo. Tlak je reálný a trvalý, ale ne každý ruský „úspěch“ existuje jinde než v propagandistických kanálech.

Proč to opakují

Pětkrát stejná trasa, pětkrát neúspěch, a přesto se šestý pokus uskuteční. Z dostupných dat se dá vyčíst logika, která za tím stojí: v březnu se ruská skupina skutečně dostala z potrubí ven a ušla další úsek polem, než byla zajata. V srpnu někdo přežil 28 kilometrů v trubce a dostal se na povrch. Pro ruské velení, které počítá ztráty jinak než západní armády, je i jeden průnik z pěti důvodem zkusit to znovu. Zvlášť když alternativa, čelní útok přes otevřené pole pod drony, končí ještě rychleji.

Nefunkční plynovod na kursko-sumském pomezí tak není kuriózní válečná historka. Je to rentgenový snímek toho, jak vypadá ruská ofenzíva na úseku, kde ukrajinská obrana funguje: drahá, pomalá a plná mužů, kteří často ani nevědí, proti komu bojují.

Počítají vůbec Rusové s tím, že na ně může čekat tak tvrdý odpor?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Lubomír Vávra

Zobrazit další články