Nizozemci vyvíjejí levnou raketu WARDEN přímo proti ruským zbraním. Ukrajinci pomohou s výrobou i testováním

Ceremoniál se odehrál na European Defence Innovation Forum, kde Guardian Dynamics společně s partnery Demcon, Axient Systems a výzkumnou organizací TNO podepsaly memorandum o spolupráci na programu WARDEN. Nejde o další prototyp do šuplíku. Jde o pokus přetavit ukrajinské válečné zkušenosti s levnou protivzdušnou obranou do sériově vyráběného produktu, který si NATO může dovolit spotřebovávat ve válečném tempu. Zakladatel Guardian Dynamics Saulo Waardenburg to shrnul jednou větou: „Zrozeno na Ukrajině. Postaveno v Nizozemsku. Pro Evropu.“

Správná raketa na správnou hrozbu

Rusko od roku 2022 systematicky opotřebovává ukrajinskou protivzdušnou obranu masovými vlnami levných bezpilotníků Šáhid/Geran a dalších barážujících munic. Jeden Šáhid stojí podle analýzy CSIS zhruba 500 tisíc až 1,25 milionu korun. Raketa PAC-3 MSE, kterou proti němu Patriot může vystřelit, vychází z amerických rozpočtových dat na přibližně 139 milionů korun za kus. Ta matematika je brutálně jednoduchá, a brutálně nevýhodná pro obránce.

WARDEN míří přesně do této mezery. Nenahrazuje Patriot ani IRIS-T. Cílí na spodní vrstvu hrozeb: bezpilotníky třídy II a III, barážující munice a podzvukové střely s plochou dráhou letu. Sekundárně i na vrtulníky a pomalé letouny. Balistické, hypersonické a nadzvukové střely jsou mimo jeho záběr, a záměrně. Smyslem je přestat plýtvat drahými interceptory na levné cíle a uvolnit je pro hrozby, na které byly skutečně navrženy.

Co o raketě víme, a co zatím ne

Veřejně nejlépe popsanou variantou je WARDEN Mk3 NATO. Jde o interceptor odpalovaný z kontejneru, poháněný pevným motorem v konfiguraci boost-sustain. Maximální rychlost dosahuje Mach 2 (přibližně 2 450 km/h), dosah činí 20 kilometrů a výškový strop 6 kilometrů. Navádění probíhá ve dvou fázích: středoúseková korekce příkazem z řídícího systému a autonomní koncový seeker pro finální fázi.

Guardian Dynamics mluví o celé „rodině“ interceptorů s dosahy 5, 10 a 20 kilometrů, ale otevřeně popsaná je zatím jen varianta Mk3. Firma rovněž slibuje bezešvou integraci do stávajících západních systémů velení a řízení palby, ale konkrétní odpalovací platformy veřejně nejmenuje. Důležitý detail: sama firma upozornila, že propagační fotografie neznamená, že WARDEN dnes startuje z konkrétního západního systému.

Kdy se první rakety dostanou na frontu? Veřejný harmonogram dodávek neexistuje. Program je v rané vývojové fázi; podpis memoranda a průmyslových dohod je začátek, ne cílová páska.

Ukrajinská DNA v nizozemském projektu

Zapojení Ukrajiny není marketingový přílepek. Celý positioning Guardian Dynamics stojí na integraci ukrajinské bojově ověřené technologie a operačních zkušeností. Firma má kancelář v Kyjevě, vznikla v roce 2025 jako soukromý podnik a od prvního dne staví na rychlém zpětnovazebním cyklu z bojiště, tedy přesně na tom, co západní zbrojovky tradičně neumějí.

Konkrétní jména ukrajinských partnerských firem ale veřejné zdroje neuvádějí. Důvody lze odhadovat: operační bezpečnost, neuzavřené smlouvy, exportní citlivost. Potvrzený je vliv ukrajinských poznatků z boje na návrh a iteraci systému. Ukrajinci nepomáhají jen „s testováním“ v abstraktním smyslu, dodávají reálná data o tom, jak se levné ruské hrozby chovají v boji, co funguje a co ne.

Proč Evropa reaguje až teď

Západ nebyl na masovou dronovou válku připravený. Evropské akviziční modely byly po desetiletí stavěné na menších sériích sofistikovaných zbraní s dlouhými vývojovými cykly. Studie NATO IAMD Centre of Excellence otevřeně popisuje nepříznivou křivku nákladů na zachycení, nedostatek zásobní hloubky a pomalou reakci evropského průmyslu.

WARDEN na to odpovídá průmyslovým modelem, ne jen technologií. Konsorcium staví distribuovanou výrobní síť napříč více dodavateli a lokalitami, využívá kapacity z příbuzných civilních oborů včetně automobilového průmyslu. Vedle memoranda s Demcon, Axient Systems a TNO firma oznámila i dopis o záměru s průmyslovým gigantem Aalberts pro finální montáž a industrializaci. Logika je jasná: jedna zbrojovka válečné tempo neutáhne.

WARDEN přitom není osamocený. Německý startup Frankenburg dovedl svůj interceptor Mark I od konceptu k ostrému zachycení cíle za třináct měsíců. Izraelský Iron Dome funguje na podobném principu nákladové efektivity už přes dekádu. Evropa ale takový systém ve vlastní výrobě dosud neměla.

Co to znamená pro NATO, a pro Česko

Pokud WARDEN doručí to, co slibuje, změní ekonomiku obrany proti nejčastější ruské vzdušné hrozbě. Nezmění průběh celé války, to žádný jednotlivý systém nedokáže. Ale může uvolnit drahé interceptory pro těžší cíle a zaplnit vrstvu, kterou dnes evropská protivzdušná obrana pokrývá nedostatečně nebo předraženě.

Pro země na východním křídle NATO včetně Česka je to relevantní signál. Česká účast v programu zatím oznámena nebyla, ale Guardian Dynamics otevřeně hledá průmyslové partnery a dodavatele. České firmy by se teoreticky mohly zapojit do výrobního řetězce, unikátní ukrajinskou přidanou hodnotu v podobě bojového testování a frontové zpětné vazby ale nabídnout nemohou. To je právě to, co dělá WARDEN jiným než běžný evropský zbrojní program.

Raketa, která zatím existuje hlavně na papíře a v testovacích datech, má před sebou dlouhou cestu ke kvalifikaci a sériové výrobě. Ale samotný fakt, že Evropa začíná navrhovat zbraně podle válečné reality místo podle mírových akvizičních manuálů, je posun, který stojí za pozornost.