NÁZOR: Ačkoliv všichni původní zájemci o Suchoj Su-75, tedy ruský bojový letoun 5. generace, vycouvali, nemusí to být jeho konec. Navíc má být poměrně levný.
V řadě druhé ruské bojové letadlo páté generace, Suchoj Su-75 Checkmate, mělo být doslova zbrojním trhákem. Největší země světa slibovala, že bude tento „jednomotorák“ konkurentem amerického Lockheed Martin F-35 Lightning II a bude stát pod 30 milionů dolarů (tj. 660 milionů korun), tedy asi 40 procent ceny amerického stroje. Rusko by navíc nekladlo kupujícím žádné podmínky, jako to dělají právě USA. Ovšem i kvůli válce na Ukrajině většina možných zájemců ztratila zájem, a aktuálně by ho mohla mít snad jenom africká Nigérie.
Africká země chce posilovat letectvo
Nigérie, což je vzhledem k velikosti země dnes největší africká ekonomika, má dlouhodobě zájem na posilování (nejenom) svého letectva. Svědčí o tom i nedávná koupě tří čínsko-pákistánských bojových letounů CAC/PAC JF-17 Thunder nebo ruských bitevních vrtulníků Mil Mi-35. Samozřejmě je otázkou, zda by Nigérie na nákup letadel páté generace měla, jelikož je to stále rozvojová země, i když se může opřít o své příjmy z ropy; v neklidném regionu by nicméně mělo vlastnictví takovýchto letadel patřičnou váhu.
Ačkoliv se ještě nedávno zdálo, že po odchodu všech potenciálních partnerů skončí projekt Suchoj Su-75 Checkmate u ledu, protože se Rusko nyní potřebuje soustředit na potřeby války na Ukrajině a vyrábět zavedená letadla, hlavně tedy Suchoj Su-57 Felon, není tomu tak. Společnost Suchoj nově patentovala některé prvky letounu, a je tedy jasné, že konstruktéři na stroji Su-75 neustále pracují, i když není jisté, jak intenzivně. Je však pravděpodobně, že by použila mnohé technologie a zbraně z programu Su-57; ty už má přitom připravené.
Dvoumístná varianta a dron
Současné plány letounu Su-75 se v mnoha ohledech odlišují od makety několikrát vystavené na zbrojních veletrzích. Kupříkladu avizují změnu tvaru kormidla, křídel a dalších částí stroje, a topravděpodobně s cílem zvýšit schopnosti stealth. Firma Suchoj by navíc chtěla postavit i dvoumístnou cvičnou variantu a nepilotovanou verzi, čímž by vznikl dron o velikosti a schopnostech klasického bojového letadla. Teoreticky by pak mohl sloužit jako doprovod pilotovaných letadel, přičemž by nejspíše také létal rychlostí Mach 1,8.
I přes evidentní pokrok v konstrukčních pracích však není jasné, kdy by se mohl objevit alespoň prototyp Su-75, a jestli vůbec vzlétne. Zatím to totiž vypadá, že je jeho cesta výrazně trnitější než například u T-14 Armata. Pokud by třeba s pomocí Nigérie letadlo nakonec vzniklo, je možné, že by se někteří zájemci nakonec objevili; často se mluví například o Vietnamu. Na druhou stranu nelze ani odhadnout, kolik sil je Rusko schopno a ochotno za současné válečné a ekonomické situace na dokončení stroje vynaložit, jistě má teď jiné priority.