Pavel si ho prohlédl osobně: Česká firma představila GRYF pro lov dronů. Nese rakety i stíhací UAV a letí 150 km/h

Prezident Petr Pavel slavnostně zahájil letošní ročník Future Forces Forum 21. října v Praze a během návštěvy výstavy si prohlédl exponáty domácích i zahraničních firem. Jedním z nich byl GRYF, taktický bezpilotní nosič, který se od běžných dronů liší tím, že sám o sobě není efektor. Je to létající platforma, jejímž úkolem je dopravit do prostoru boje zbraně určené k ničení jiných dronů. A právě tahle logika (nosič jako uzel vrstvené obrany) z něj dělá zajímavější stroj, než napovídá samotný údaj o cestovní rychlosti 150 km/h.

Co přesně GRYF je a co umí

GRYF není klasický útočný dron ani průzkumné letadlo. Podle prezentace KBP International na veletrhu jde o bezpilotní nosič se čtyřmi závěsníky, nosností kolem 50 kilogramů a spalovacím čtyřválcovým motorem. Firma se dlouhodobě profiluje jako výrobce pístových pohonných jednotek pro UAV a provozovatel vlastních dlouhodosahových bezpilotních systémů, takže GRYF není osamocený nápad, vyrůstá z technologického jádra, které KBP International buduje roky.

Klíčové je pochopit dvojí výzbrojní konfiguraci. V první variantě GRYF nese lehké interceptorové střely typu „fire-and-forget“, které po odpálení samy doletí k cíli. Ve druhé variantě místo střel ponese menší stíhací UAV, které se od nosiče oddělí a samostatně pronásledují nepřátelský dron. Dvě konfigurace, dvě taktické situace: střela pro rychlý tvrdý zásah, stíhací dron pro flexibilnější patrolu nebo pronásledování početnějších rojů.

Proč 150 km/h nestačí, a proč to nevadí

Cestovní rychlost 150 km/h zní na první pohled skromně. Ukrajinský interceptor JEDI Shahed Hunter, který tamní armáda nasadila proti íránským Šahídům, létá přes 350 km/h. Lehká interceptorová střela Mark 1 od firmy Frankenburg dosahuje vysoké podzvukové rychlosti a míří na cíle letící 150 až 600 km/h.

Jenže GRYF nemá být tím, kdo nepřátelský dron přímo dohání. Je nosičem, jeho úkolem je dostat se dopředu, do prostoru před chráněným objektem, a tam vypustit efektor, který už rychlost má. Představte si to jako letadlovou loď v miniaturním měřítku: sama nemusí být nejrychlejší, ale to, co z ní startuje, ano. Rychlost 150 km/h tak plně postačuje jako cestovní, přepravní parametr. Proti pomalejším vrtulovým dronům navíc stačí i k přímému zachycení.

Evropský trend: nosič místo kanónu

GRYF není v Evropě osamocený koncept. Airbus letos úspěšně otestoval svůj bezpilotní interceptor Bird of Prey, který v prototypu nese čtyři střely Mark 1 a v operační verzi jich má pojmout až osm. Každá střela váží pod dva kilogramy, měří 65 centimetrů a po odpálení si cíl najde sama.

Pokud bychom čistě počítali hmotnost, padesátikilogramová nosnost GRYFu by teoreticky unesla přes dvacet takových střel. V praxi to bude výrazně méně: závěsníky, kabeláž, odpalovací mechanismy a aerodynamické limity sníží počet na jednotky kusů. Ale i tak: jeden GRYF s několika střelami dokáže pokrýt zónu, kterou by jinak hlídal drahý protiletadlový systém nebo posádka s rušičkou.

A právě tady leží skutečný význam. Masové dronové útoky, jaké Rusko vede proti Ukrajině, nelze ekonomicky odrážet raketami za miliony. Potřebujete levnější, škálovatelnější vrstvu. Nosič jako GRYF, vyzbrojený střelami za zlomek ceny klasické protivzdušné obrany, je přesně ta odpověď, kterou evropský obranný průmysl hledá.

Česko jako hráč v bezpilotním průmyslu

KBP International není jediná česká firma, která se v tomto segmentu prosazuje. Primoco UAV získalo pro svůj stroj One 150 vojenskou certifikaci NATO STANAG 4703 i civilní oprávnění EASA LUC; podle firemní tiskové zprávy šlo o prvního výrobce UAV s touto kombinací. KBP sama doprovázela prezidenta Pavla na podnikatelské misi do Estonska, což ukazuje, že se pohybuje v oficiálním obranně-exportním ekosystému státu.

Future Forces 2026 má protivzdušnou obranu a boj proti dronům mezi hlavními nosnými tématy. Prezident Pavel akci nejen zahájil, ale svou přítomností signalizoval, že C-UAS je pro Česko strategická priorita, nikoli okrajový segment. GRYF zatím nemá veřejně potvrzený kontrakt s českou armádou ani známý termín sériové výroby. Ale koncept, který za ním stojí (levný, znovupoužitelný nosič dopravující dopředu rychlé efektory), je přesně to, co dnešní bojiště vyžaduje.

Jestli KBP dokáže z veletržního exponátu udělat sériový produkt, bude záležet na certifikaci, testování a ochotě armád investovat do nové vrstvy obrany. Zájem prezidenta i kontext ukrajinské války ale naznačují, že dveře jsou otevřené.