Ani plechové hangáry nemusí ruské letouny Suchoj Su-24/34 ochránit, když je zasáhnou rakety ATACMS nebo silné drony

Letadla umístěná na letištní ploše jsou velmi zranitelná, ale ochránit je mohou hangáry. Jejich výstavba je ovšem drahá a časově náročná.

Su-34 zaparkovaný na letišti i Zdroj fotografie: Alan Wilson / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Ruské letectvo se evidentně dříve cítilo na svém území v bezpečí a většinu svých letounů tak parkovalo naprosto volně na letištích. Situace se ale mění, protože Ukrajina disponuje zbraněmi s dlouhým dosahem a opakovaně dokázala, že se umí do takto zaparkovaných letadel trefit. Jediná možnost, jak se proti takovým útokům bránit, je letadla umístit mimo dosah nebo je schovat do opevněných hangárů, ale není to tak jednoduché.

Plechové letištní bunkry nejsou odolné

Ruské letectvo se v poslední době snaží co nejvíce zakrývat svá letadla na letištích, aby je ochránilo před zničením. ArmyRecognition uvádí, že se na letištích například objevily hangáry postavené z plechu, v nichž se mohou letouny schovat. Otázkou ale je, zda je tato ochrana dostatečná, protože mohou na ruská letadla útočit i zbraně s relativně velikou silou. Dostatečnou ochranu by samozřejmě poskytly zpevněné železobetonové bunkry, ale těch je evidentně na ruských letištích nedostatek a jejich výstavba je časově náročná i drahá.

Jednou ze zbraní ohrožujících ruská letadla je balistická raketa MGM-140 ATACMS. Její dolet je až 300 km, takže pokud chce mít ruské letectvo bombardéry jako Suchoj Su-24 Fencer nebo Suchoj Su-34 Fullback blíže frontě, musí je schovat. Problém je, že narychlo postavené hangáry z plechu nemusí stačit. Hlavice rakety a ATACMS má totiž hmotnost 174 kilogramů a obsahuje 300 kusů submunice, uvádí Wikipedia. Ta se v cíli rozprostře do prostoru a techniku zničí, přičemž je natolik účinná, že ji plech pravděpodobně zastavit nedokáže.

Ani před drony nejsou letouny v bezpečí

K dalším hrozbám pro ruská letadla patří sebevražedné drony dlouhého dosahu, i když plechový hangár by proti těm menším stačit měl, protože mají jenom malou hlavici a nebývají naváděny operátorem. Explodovaly by tedy na plechu, ale letoun by mohl přežít – existují ovšem i drony s lepšími parametry. HiSutton uvádí, že Ukrajina již použila třeba dron zvaný Sky Ranger Nynja s pumou OFAB-100-120 o hmotnosti 100 kg. K jejímu zastavení už plech nestačí a dron je dle všeho řiditelný a může do hangáru vletět nějakým otvorem.

Tupolev Tu-160, ruský bombardér

Ukrajina se může brzy otřást v základech, satelitní snímky odhalily hromadění ruských bombardérů, které mohou Ukrajinu „vypnout“

Jestli se ale ruskému letectvu nepodaří letadla dostatečně schovat do zpevněných hangárů, musí počítat s dalšími ztrátami, neb ozbrojené síly nemají dostatek systémů protivzdušné obrany, aby dokázaly hájit všechna místa na svém rozlehlém území. Další možností by bylo letouny přemístit dále od fronty, ale mnohé drony mají již dolet přes 1 000 km, a mít bojová letadla tak daleko od fronty je velmi komplikované a drahé, neměla by téměř žádnou flexibilitu.

Útok na ruské letiště

Jak podle vás může Rusko chránit letadla na svých letištích?

Diskuze Vstoupit do diskuze
133 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články